Značka Barum je dlouholetým partnerem závodu. Propojení nejúspěšnější domácí značky pneumatik s nejúspěšnějším českým motoristickým závodem vytváří výhodné podmínky pro pozitivní vnímání značky pneumatik a soutěže. Rally se postupem let propracovala až na samotný vrchol motoristických akcí v České republice a v seriálu závodů evropského šampionátu. Ředitel rally Miloslav Regner společně se svými spolupracovníky však myslí ještě výše, na případný vstup do seriálu mistrovství světa!
Amatérská soutěž, která v roce 1971 začala psát historii barumky, vyrostla hned v následujícím ročníkem do mistrovství ČSSR. Diváci se těšili především na průjezdy legendární modré „alpinky“ řízené Vladimírem Hubáčkem. Většinu startovního pole v první polovině sedmdesátých let tvořily především vozy Škoda 100, 110 či 120 za jejichž volanty seděla nejen tehdejší domácí esa jako Milan Žid, Oldřich Horsák, Karel Šimek nebo Jiří Šedivý, ale rovněž jezdci nastupující generace Václav Blahna, Leo Pavlík, Milan Zapadlo a další.
Druhá polovina sedmdesátých let byla kralováním skvělého vozu z mladoboleslavských dílen, typu Škoda 130 RS. Za jeho volantem vybojoval svá tři vítězství v soutěži legendární Nor John Haugland. A když se v letech 1977 a 1978 nedařilo Hauglandovi, první místo patřilo jeho továrním kolegům, Václavu Blahnovi a o rok později Jiřímu Šedivému. Na přelomu desetiletí zavítalo do tehdejšího Gottwaldova několik rychlých italských jezdců startujících pod hlavičkou týmu 4 Rombi Corse. Disponovali velmi dobře připravenými vozy Fiat 131 Abarth a Fiat Ritmo. I přesto, že největší hvězdy jako "Lucky" a Ceccato neuspěly, zanechal tým na Valašsku velmi dobrý dojem. V roce 1981 vybojoval za volantem Porsche 911 SC vítěznou trofej jejich krajan Andrea Zanussi.
V této době se trať začala formovat do své moderní podoby známé až do devadesátých let. Vedle klasických úseků s názvem Pindula a Maják rostla i krása těžkých erzet v okolí Kašavy a vznikala náročná vsetínská sekce. Osobitý půvab klasické barumky tvořila její atmosféra společně s kouzlem nočních průjezdů na Kopné, pod malenovickým hradem nebo průjezd přes Pindulu.
Na trati barumky se poprvé objevil vůz Škoda 130 LR skupiny B, nástupce legendární "stotřicítky" RS v roce 1985. Vozu, který při svém loučení dokázal obsadit po nádherném souboji Křečka se Švédem Jokim kompletní stupně vítězů třináctého ročníku. Poté přišel čas nezapomenutelného Němce Haralda Demutha. Po následující dva roky zamířila trať rally na území Slovenska. Poprvé zde triumfovali Leo Pavlík, Karel Jirátko, vedle nichž stáli na stupních vítězů i Jiří Sedlář a bronzový Armin Schwarz.
Zatímco německý pilot zde odstartoval svou cestu až do širší světové špičky, talent jeho přemožitele zhatila posléze osudná havárie při testovacích jízdách. Éru vozů skupiny A zahájilo na Barum rally vítězství Attily Ferjancze. V roce 1988 přijel maďarský jezdec opět, nicméně reálné šance na obhajobu vítězství mu vzala přítomnost řady špičkových rakouských jezdců v čele s "Císařem" Franzem Wittmannem.
„Kaiser Franz“ následující dva roky vládnul klasifikaci soutěže skýtající jemu a jeho krajanům body do rakouského mistrovství. Začátkem devadesátých let se barumka mohla v rámci kalendáře mistrovství Evropy pochlubit vysněným koeficientem 10 a s ním i startovní listinou se jmény jezdců bojujících o evropský titul. Na skvělý souboj Fina Sundstroma s Holanďanem Boschem, který pro sebe rozhodl finský pilot, navázaly triumfy Belgičana Patricka Snijerse a Němce Erwina Webera. Svou touhu po vítězné trofeji naplnil v roce 1993 i Rakušan Raimund Baumschlager. Druhá polovina devadesátých let již patřila zejména jezdcům domácí špičky. Její součástí se nejen zásluhou české licence stal i Ital Enrico Bertone, který ve Zlíně poprvé zvítězil v roce 1995. Na poháru Barum rally po Snijersovi a Weberovi přibylo další jméno evropského šampiona.
Jeho absence otevřela v roce 1996 cestu k vytouženému triumfu domácímu Stanislavu Chovancovi, neboť nejlépe zvládl všechny nástrahy dlouhé noční etapy šestadvacátého ročníku. Dominantním prvkem na trati na konci devadesátých let se stal polygon v areálu kopřivnické automobilky Tatra. Ten dokonale vyhovoval Bertonemu jezdeckému stylu, tak i potenciálu jeho vozů Toyota Celica. Jak by si zde počínal při pokusu o třetí vítězství v řadě za volantem "dvoukolky" Renault Megane, zůstalo nezodpovězenou otázkou. Populární Ital odstoupil již po úvodní rychlostní zkoušce. Putovní pohár pro vítěze barumky mohl poprvé ve své historii získat trvalého držitele. Podmínkou jsou tři výhry v řadě a nebo pět vítězství. Jubilejní třicátý ročník rally vyhrál v roce 2000 zlínský pilot Roman Kresta, když za svými zády nechal Itala Bertoneho. Kresta si ve čtyřiadvaceti letech splnil velký sen a zároveň se stal rodák z nedaleké Trnavy nejmladším vítězem v historii. V roce 2002 se zkušení pořadatelé dočkali zaslouženého ocenění v podobě postupu mezi elitní evropské soutěže s nejvyšším koeficientem 20! Italský mistr Renato Travaglia s peugeotem ve Zlíně udělal důležitý krok k pozdějšímu titulu mistra Evropy. V dalším roce dva jezdci bojovali o evropský titul. A to Portugalec Miguel Campos a Bruno Thiry z Belgie, když oba pilotovali vozy Peugeot 206 WRC. Nakonec se smál třetí v řadě Václav Pech z České republiky.
Hlavním lákadlem, které dnes nabízí Barum rally Zlín, je ukázka špičkového sportu s vozy kategorie Super 1600. V podání posledních dvou vítězů a evropských šampionů Simona Jean-Josepha z Francie a Itala Renata Travaglii. Špičkoví evropští piloti v posledních letech zápolí na moderně pojaté a sportovně hodnotné trati. Diváci jsou zváni do Slušovic anebo na atraktivní městskou rychlostní zkoušku v samotném centru kolem 21. budovy, dominanty krajského města. Pro zlínské organizátory vyzněl kandidátský podnik mistrovství světa velmi dobře a k dalšímu vývoji ve světové rally vzhlíží s nadějí!
Galerie vítězů – Absolutní vítězové
1. - 1971 J. Halmazňa - Vl. Kostruh CS Škoda 1100 MB
2. - 1972 V. Hubáček - Ing.V. Rieger CS Renault Alpine A110
3. - 1973 V. Hubáček - Ing.St. Minářík CS Renault Alpine A110
4. - 1974 W.Hauck - W. P. Pitz D Porsche Carrera 911 SC
5. - 1975 V. Hubáček - Ing.St. Minářík CS Renault Alpine
6. - 1976 J. Haugland - A. Antonsen N Škoda 130 RS
7. - 1977 V. Blahna - L. Hlávka CS Škoda 130 RS
8. - 1978 J. Šedivý - J. Janeček CS Škoda 130 RS
9. - 1979 J. Haugland - J.O. Bohlin N/S Škoda 130 RS
10. - 1980 J. Haugland - J.O. Bohlin N/S Škoda 130 RS
11. - 1981 A. Zanussi - S. Fachim I Porsche 911 SC
12. - 1982 G. Kalnay - F. Hinterleitner A Opel Ascona 400
13. - 1983 L. Křeček - B. Motl CS Škoda 130 RS
14. - 1984 H. Demuth - S. Lux D/B Audi 80 Quattro
15. - 1985 H. Demuth - E. Radaelli D/I Audi Quattro A2
16. - 1986 L. Pavlík - K. Jirátko CS Audi Quattro A2
17. - 1987 A. Ferjancz – J. Tandari H Audi Coupe Quattro
18. - 1988 F. Wittmann - J. Pattermann A Lancia Delta HF
19. - 1989 F. Wittmann - J. Pattermann A Lancia Delta HF Integrale
20. - 1990 M. Sundstroem - J. Repo SF Mazda 323 4WD
21. - 1991 P. Snijers - D. Colebunders B Ford Sierra Cosworth
22. - 1992 E. Weber - M.Hiemer D Mitsubishi Galant
23. - 1993 R. Baumschlager - K. Wicha A/D Ford Escort RS Cosworth
24. - 1994 P. Snijers - D. Colebunders B Ford Escort RS Cosworth
25. - 1995 E. Bertone - M. Chiapponi CZ Toyota Celica
26. - 1996 S. Chovanec - H. Kurus SK Ford Escort RS Cosworth
27. - 1997 E. Bertone - M. Kočí CZ/SK Toyota Celica 4WD
28. - 1998 E. Bertone - M. Kočí CZ/SK Toyota Celica 4WD
29. - 1999 J. Kulig - E. Horniaček PL/SK Toyota Celica GT Four
30. - 2000 R. Kresta - J. Tománek CZ Škoda Octavia WRC
31. - 2001 R. Kresta - J. Tománek CZ Škoda Octavia WRC
32. - 2002 R. Travaglia-F. Zanella I Peugeot 206 WRC
33. - 2003 V. Pech – P. Uhel CZ Ford Focus WRC
34. - 2004 S. Jean-Joseph - J.Boyere F Renault Clio S1600
35. - 2005 R. Travaglia – F. Zanella I Renault Clio S1600
Ve Zlíně 12. ledna 2006
Roman ORDELT
tiskový mluvčí
Barum rally Zlín