Ke každé z hlavních kategorií se vázala jedna základní otázka: a to: sesadí už někdo konečně Mitsubishi? A nebo: Despres, nebo Coma? Papírovými favority byli i nadále Francouz a tři diamanty...

Po zhlédnutí celého průběhu soutěže tvrdím, že Mitsubishi vyhrálo zaslouženě. Ve formuli 1 existuje pojem package a označuje jakýsi soubor vlastností stroje, týmu, jezdce atd. A právě tenhle balík měli Japonci opět lepší. Jezdci Volkswagenu dokázali vyhrávat jen jednotlivé etapy, chyběla jim větší vyrovnanost výkonů v průběhu závodu. Typickým příkladem je Carlos Sainz, před jehož výkonem jinak smekám a doufám, že u maratonů zůstane. Vyhrál čtyři etapy, nejvíc z celého pelotonu, ale shodou okolnost všechny nedůležité.

Mistrem taktiky se naopak ukázal být Peterhansel: po dvou afrických etapách ho leckdo odepisoval, ale když jsem sledoval prezentační DVD Mitsubishi, Peter to na něm řekl jasně: na motorce i v autě bylo pro mě principem vždy podat maximální výkon ve dvou třech etapách a v těch zbylých si soupeře jen hlídat. Funguje to! Ano, funguje a Francouz to naplno ukázal i letos: zdrcujícím způsobem zatáhl v klíčových momentech závodu a jel si pro zasloužené vítězství. To však zhatila jediná větší chyba a nemožnost opravit vzniklý problém na trase. Dá-li se o někom letos říct, že prostě prohrál, pak je to rozhodně Peterhansel.

Alphand samozřejmě vzniklé situace využil, ale dost bych mu křivdil, kdybych okolnosti jeho výhry omezil jen na tuto skutečnost. Nový vítěz je pro budoucnost Dakaru rozhodně velkým plus. Stejně tak druhé místo De Villierse je zaslouženým úspěchem. Volkswagen zůstal v boji o zlato letos opět o (nutno říci, že opět o kus menší) krůček zpět, ale pódiové umístění je reálným odrazem jeho vystoupení. De Villiers znovu ukázal, že je nejen výtečným testovačem, ale také velmi spolehlivým pilotem, Tina Thörner se zase ukázala jako precizní navigátorka. Jihoafričan byl dosud v každém týmu ve stínu slavnějších hvězd, ale výsledkově  je předčil. Nezapomínejme proto na něj...

Sympatickému vystoupení týmu Schlesser chyběla větší vyrovnanost, příchod Magnaldiho byl pro Jean-Louise velkým benefitem personálním, technicky zase napomohlo opětovné zpovolení systémů centrálního dohušťování, byť je třeba přiznat, že Servia měl tentokrát k dispozici přece jen slabší agregát. S byť skvěle fungujícím, ale přece jen skromnějším zázemím se přesile mamutích továrních týmů odolává stále hůře, ale kdyby měly tyhle krásné buggy z Dakaru zmizet, moc by mi chyběly...

Přesila továrních týmů však byla znát, pár sympatických drobtů zbylo na výborného Sousu (7. místo s krásným a stále rychlým extovárním Nissanem) nebo Gacheho s nádhernou buggy. Vstoupení týmu USA s brutálním speciálem, který si bůhvíproč říkal Hummer bylo spíše na efekt. Jeho spektakulární jízda rozhodně oživila počátek soutěže, ale Dakar nebyl nikdy to pravé prostředí pro bláznivé kreace z Baja California, rozhodně ne na první pokus...

Nevím, jak vy, ale já se letos u automobilové kategorie nenudil. Stále se něco dělo a příště snad dozrají ještě syrová BMW, moc by to závodu prospělo, nepřineslo by to novou dimenzi pouze do značkové bitvy, ale také do stále zajímavějšího zápolení benzin vs. nafta. 14 rychlostních testů si mezi sebe rozdělilo vítězstvím hned sedm pilotů. Nejvíce jich posbírali Carlos Sainz (4) a Stephane Peterhansel (3). Jak vidno, dakarské vavříny jsou i o něčem jiném...

Motocykly...

Těžko říct, z jakého směru pojmout jednostopou kategorii: na jedné straně citelně zúžená špička, oslabená odchodem jezdeckých es minulosti, na druhé straně obrovský zájem soutěžících, množství skutečně precizně připravených strojů, kvalitního zabezpečení...marná sláva, hlavní pozornost se soustředila na boj o čelo závodu. Despres, nebo Coma, toť byla hlavní otázka.

 Francouz začal ve velkém stylu, ale už na vjezdu do Mauretánie jej málem o všechno připravila jedna jezdecká chyba. Sluší se smeknout před tím, že se následkům zranění nepodvolil, i když lze spekulovat, nakolik bylo při tom, v jakém tempu Cyril pokračoval, zranění skutečně vážné. Coma nechyboval, v klíčových okamžicích byl vždy dostatečně rychlý, a tak vyhrál. Narušení jednobarevné hegemonie jistě pro tuto kategorii do budoucna není na škodu. Mám-li kromě Desprese ještě vypíchnout jednoho hrdinu, bude jím legendární Mr. Enduro Gianni Sala, bronzový. Klobouk dolů! Za očekáváním naopak zůstal David Fretigne a jeho plněpohonná Yamaha , i on jistě myslel výše než na 13. místo.

Hodnocení této kategorie, organizačních změn, smysluplnosti rychlostních limitů, navigace bez GPS, kdy se motorkáři museli často vracet po vlastních stopách do prašného protisměru, konkurence  jednotlivých třídách, a tak dále, přenechávám Ivo Kaštanovi a jeho ženě, rozhodně k tomuto účelu povolanějším lidičkám...

Jiří Vintr

24 hod Dubai a tým K§K, tréninky, foto P. Frýba	24 hod Dubai a tým K§K, tréninky, foto P. Frýba
24 hod Dubai a tým K§K, tréninky, foto P. Frýba	24 hod Dubai a tým K§K, tréninky, foto P. Frýba
Zobrazit celou fotogalerii