„Stotřicítka“ jako hodinky

Circuit du Luc en Provence 26.1.2006

Je středa 25.ledna. Na francouzskou Provence svítí ostré slunce, ale v depu testovacího okruhu le Luc vládne mírná nervozita. Bílý prototyp BMW 1 Challenge povrkává a Václav Bervid junior zaklapl dveře. Je 8:49 a nový vůz se vydává vstříc funkčním testům. Splní očekávání svých tvůrců a stane se tím správným vzorkem pro výrobu třiceti ostrých pohárových speciálů?

První opravdu ostré zátěži předcházelo jen pár desítek minut na válcích a potíže se sladěním speciální elektroniky s agregátem. Podařilo se dát všechno dohromady?  Nejel tým 1500 km od své základny jen proto, aby vychytával další dětské nemoci? Kdo zažil takový „panenský“ test, ten ví o čem je řeč. Nové auto je hodně složitá záležitost, stačí přehlednout jedinou maličkost a celek prostě nefunguje.

Stačilo prvních  čtyřicet kol na  2200 metrů dlouhém okruhu a nálada v týmu doplněném o techniky z púchovského Matador Pneusportu už  víceméně odpovídala slunečnému počasí. „Bavorák“ fungoval jako hodinky. Brzy se už  se už nemluvilo o základním funkčním a vytrvalostním testu, ale začaly se řešit vývojové problémy a detaily, které bývají obvykle na pořadu dne v daleko pozdější fázi testování nových závodních vozů a nezřídka přijdou  na řadu až třeba po první sezóně.

Václav Bervid junior:“Já jsem spokojen. To auto funguje velice dobře, je ovladatelné a poslouchá. Je to krásná hračka se kterou si lze jízdu po okruhu doslova užívat. Silný agregát mu dává křídla. Myslím, že se účastníci BMW Challenge 2006 mají na co těšit.“

Václav Bervid odjezdil první třiapůlhodinový blok a ani jednou se nemusel zastavit v boxech kvůli nějakým technickým potížím.

Personál na  okruhu le Luc je velmi vstřícný, ale na druhé straně  důsledně využívá svých odborářských práv. Takže zkrátit dvouhodinovou polední přestávku, byť jen o pár minut?

Ani náhodou!

Odpolední sluníčko si příliš neužili technici ing.Ivan Solfronk a Milan Hnilica, ani mechanici Zdeněk Sup a Václav Nosek. Laboruje se s brzdami….

Odpoledním testovačem  BMW 130i byl Filip Salaqurda, v uplynulé sezóně účastník Eurosérie formule 3. „Srovnávat takové auto s formulí samozřejmě nelze. Ale když si vzpomenu na pohárovou Octavii, tak musím u BMW vyzdvihnout sílu agregátu a také pro sportovní jízdu atraktivní pohon zadní nápravy. Bude to příjemné závodění.“

O ještě nedávno složitých problémech s elektronikou už nepadne ani slovo. Už to není základní funkční test, ale ladění podvozku, který ve spolupráci s mistrem Evropy v závodech do vrchu Robertem Šenkýřem, dodává firma KW -  a samozřejmě brzd, jejichž dokonalá funkce je pro tak silný vůz velice důležitá.

Druhý den, tedy ve čtvrtek, dostal Filip Salaqurda náročný úkol. Auto dostalo plnou nádrž a další z osmi připravených sad pneumatik. Přišel čas vyzkoušet jeho výdrž. Na jeden zátah mladý pilot odjel 57 kol, tedy 125 km To je dvojnásobek délky budoucích pohárových závodů…. A žádné lažírování... Stále kolem jedné minuty na kolo, tedy na hranici současných možností vozu. Všechno vydrželo a už je jasné, že prototyp má zdravý kořínek. Ještě na odpoledne byl plánován další zátěžový test, ale místní počasí bylo proti. Začalo pršet. Takže tým ho využil k neplánovanému testu mokrého obutí a chování auta na mokré trati.

Václav Bervid: „Také docela dobré. BMW 130i skvěle poslouchá i na mokru. Musíme dořešit například zamlžování předního okna  a zjistit kudy nám do auta trochu teče. Ale co by dali jiní technici za to, kdyby měli při prvním testu jen takové problémy...“

V rámci dvoudenního funkčního testu najezdil ostrý prototyp po okruhu skoro 300 kol, tedy více než  600 km bez jakýchkoliv zásadnějších problémů. Technikům Bervid Prodrive a Metalexu je už nyní jasné, které z dosud volitelných komponent brzd a podvozku zvolit pro sérii.

Do poloviny února by mělo být připraveno k testování prvních 15 z celkem třiceti pohárových „stotřicítek“. Po úspěšném francouzském testu se už jejich montáž může rozběhnout skutečně naplno.                                                                              

 PR (pek)