Pouhé čtyři starty s vozem elitní skupiny WRC potřeboval Martin Prokop z týmu JIPOCAR Racing, k zisku svého prvního vítězství v automobilové soutěži. V průběhu 39. Mogul Šumava Rallye se jako jeden z mála dokázal vyvarovat výrazných časových ztrát a po patnácti rychlostních zkouškách a dvou dnech závoděn,í si spolu se spolujezdcem Petrem Novákem na náměstí v Klatovech mohli gratulovat k prvnímu místu.

Změna počasí, která přišla ve středu, zkomplikovala situaci všem posádkám a také Prokop s Novákem začali řešit, jak stihnout odtrénovat a zároveň jaké pneumatiky pořídit pro samotnou soutěž. „Podlehl jsem panice a nakoupil zimní gumy s hřebíky,richard mille replica watches které potom mechanici museli vytrhat, až z toho měli od kombinaček puchýře na rukou. Díky informacím od pořadatelů, kteří posílali SMS s místy, kde jsou neprůjezdné úseky se nám podařilo všechny odtrénovat a napsat,“ popsal Martin stručně hektické přípravy na svou druhou zimní soutěž a pokračoval vzpomínkami na první etapu: „S umístěním po páteční části jsem byl spokojený, ale věděl jsem, že mám na víc, než na páté místo. Na obou okruzích mě zdrželo několik soupeřů a hlavně mě mrzí, že se nám nepovedla třetí vložka. Jako jedni z mála jsme měli mokré pneu a mohli jsme zajet pěkný čas. Po havárii Václava Pecha nás však nechali stát na startu a pneu vychladly. Spolu s Milanem Chvojkou jsme odmítli na studených pneu startovat a tak jsme dostali přidělený čas,“ díky tomu je přeskočil Triner, před kterého se přeci jenom po páté vložce opět dostal a ani defekt na poslední rychlostní zkoušce, kdy několikrát skončili mimo trať, je o páté místo nepřipravil.

To byla dobrá výchozí pozice do sobotní části, která se měla jet částečně na sněhu a ledu. „Ještě v noci vyrazil můj táta se Zdeňkem Hrůzou jako ledoví špioni a díky nim jsem se dokázal vyhnout všem krizovým místům na sedmé i osmé vložce. Oba odvedli precizní práci a já jim moc děkuju,“ ocenil Martin pomoc svého otce, dříve aktivního jezdce, jehož dodnes jej můžeme vídat na některých soutěžích v roli předjezdce i Zdeňka Hrůzy, jinak spolujezdce Pavla Přibyla s nímž jezdí v enkové felicii rallysprinty.

O dalším průběhu soutěže pořadí rozhodla RZ8, Šimánov – Drážov. Podle mezičasů vyšla Martinovi volba pneu a například před Romanem Krestou projížděl s náskokem půl minuty. Rychlejší než Martin s Petrem byl jen Pech a posádka JIPOCAR Racingu se posunula do čela skupiny vozů A8. „Jel jsem na michelinech D10 s vytrhanými hřeby a věděl jsem, že to byla za daných podmínek dobrá volba. Dokonce jsem si myslel, že vedu, ale bylo to jinak,“ popsal Martin své překvapení, když se dozvěděl, jaké časy na změněném povrchu zajížděly vozy skupiny N, startující hodinu za prvním autem WRC. Po deváté vložce narostla Martinova ztráta na vedoucího Štajfa na více než minutu, než se začala karta znovu obracet.

Současně však Martina čekala zkouška nervů, když následovaly dva průjezdy místem, kde před dvěma lety těžce havaroval a na půl roku musel na volant zapomenout. „Když jsem se ocitl v čele WRC, tak jsem chtěl tahat, ale zároveň jsem musel udržet nervy na uzdě. Místo mé tehdejší havárie jsem si samozřejmě vybavil a asi jsem i podvědomě ubral, protože časy nebyly úplně to správné. Taky to ale mohlo být tím, že jsem jel trošku pro lidi a poslal jsem tam auto po dveřích,“ zavzpomínal v té době již celkově druhý muž absolutního pořadí. Do cíle zbývaly poslední dvě rychlostní zkoušky a úkol porazit „Velkého Učitele“ Václava Arazima.

„Celá léta byl Václav můj vzor a bylo mým snem ho jednou porazit. Musel jsem se tedy snažit, ale nejen kvůli němu. Vždyť rychle jel i Pecha a Kuzaj. Když jsme projeli cílem, věděli jsme jen to, že ve WRCech jsme první. Podali jsme si s Petrem ruce a čekali na to, jak pojedou enka. O tom, že jsme vyhráli jsme se dozvěděli až na cestě ze servisu do Klatov a to mi zatrnulo, když jsem zjistil, že Vaškovi jsme dali jen nějakých patnáct vteřin. Stačily jedny hodiny a bylo to v pytli. O podílu mého táty a Zdendy Hrůzy má na vítězství obrovský podíl i můj spolujezdec Petr Novák. Odvedl skvělou práci a udržoval mě v neustálém tempu a soustředění. Bez něj bych na takový výsledek nemohl pomyslet a je to i jeho zásluha,“ pochválil Petra Nováka Martin poté co si v cíli vydechl. Jejich vítězstvím se opět rozšířil seznam jmen jezdců, kterým se podařilo vyhrát a nyní před nimi leží snad ještě těžší úkol: „Musíme se snažit potvrdit, že Šumava nebyla náhoda. Měli jsme velké štěstí, na co jsem sáhl to mi vyšlo. Velké díky patří Profiku a mechanikům, kteří skvěle připravili auto.“


JIPOCAR Racing

http://www.martinprokop.com

tisk info