Možnost „poskládat“ si svůj truck využívají dopravci už desítky let

Stavebnice pro muže, kteří chtějí mít výrobu svého nákladního vozu plně pod kontrolou. Tak by se dal s mírnou nadsázkou popsat modulární systém společnosti Scania. Každé její vozidlo vzniká v úzké spolupráci odborníků Scania přímo s dopravcem, takže výsledkem je vůz dokonale splňující konkrétní provozní požadavky. Tímto způsobem, tedy kombinací omezeného počtu stavebnicových prvků, dokáže Scania vytvořit stovky variant nákladních vozidel.

Kromě spokojenosti zákazníků přináší systém stavebnicových prvků i výhody pro technologický vývoj. Každou samostatnou součást – převodovku, kabinu či podvozek – lze vylepšovat nezávisle na ostatních a to nejen pro stávající řady, ale i pro budoucí generace nákladních vozidel.  Potvrzuje to dlouholetá zkušenost – nápad modulárního systému začala Scania rozvíjet už po první světové válce.

Záchranná akce

Začátky však však nebyly vůbec snadné. Zastaralé produkty a vysoké ceny přivedly v bouřlivých dvacátých letech minulého století mladou firmu Scania-Vabis až na pokraj bankrotu. Aby situaci zachránila, přijala do funkce hlavního konstruktéra Augusta Nilssona, který díky své vynalézavosti sehrál jednu z hlavních rolí při znovuzrození společnosti. Už koncem dvacátých let měla Scania-Vabis nakročeno do úspěšné budoucnosti.

Nilssonovi se povedlo přepracovat jednotlivé díly tak, aby se mohly osazovat v nákladních vozech o nosnosti 1,5, 2,5 a 3 tuny. To přispělo k zefektivnění výroby, zjednodušení manipulace s díly a následnému snížení nákladů. Také motory, spojky, převodovky, systémy řízení a rozvodovky byly konstruovány tak, aby se daly použít u všech typů nákladních vozidel. Jednotné využití těchto součástí na podvozcích různých typů a délek, s různými závěsy a koly, vedlo k dalšímu snížení nákladů a vytvořilo základ dnešního ziskového fungování společnosti Scania.

Od petroleje k naftě

„Geniální konstrukcí je obecně ta nejjednodušší,“ nechal se koncem třicátých let slyšet Nilsson. Přišel proto s nápadem kombinovat malý počet dílů nebo součástí v mnoha typech a kategoriích motorů, nákladních vozů a autobusů.

Během jeho působení se motory Scania-Vabis změnily v technicky vyspělé stroje, charakteristické nízkou hmotností, vysokým výkonem a nízkou spotřebou pohonných hmot. Po mnoha cestách do zahraničí, kde se Nilsson zajímal o nejrůznější konstrukce motorů, se rozhodl zaměřit pozornost na motory poháněné naftou, namísto benzinem nebo petrolejem, ačkoli nové generace motorů se ještě daly přizpůsobit všem třem druhům pohonných hmot.

Posledním konstrukčním řešením motoru Scania-Vabis v třicátých letech byla řada známá jako „unitární motory“ ve 4, 6 a 8válcových variantách, které měly mnoho společných součástí. Například hlavy a vložky válců, písty, ojnice, ložiska a výfukové potrubí.

Modernizace a výroba

Koncem třicátých let začala Scania-Vabis plánovat expanzi ve velkém měřítku a ředitelským asistentem se stal Carl-Bertel Nathhorst. Pozdější výkonný ředitel firmy je dosud považovaný za zakladatele Scanie jako moderní společnosti. Nathhorst si uvědomil, že „součástková filozofie“ Augusta Nilssona bude hrát v růstu společnosti klíčovou roli a Scania-Vabis poprvé deklarovala systém modularizace součástí jako svou základní koncepci výroby.

Nathhorst zavedl ve vývoji i ve výrobě nové metody práce a hlavně výrazně omezil počet dílů. Společnost se definitivně rozhodla zaměřit se pouze na těžká vozidla a všude, kde to bylo možné, vycházely motory a podvozky pro nákladní vozy i autobusy z omezeného počtu součástí s co největším podílem společných dílů.

Na urychlení vývoje motorů se silně podepsala spolupráce s britským výrobcem autobusů a nákladních vozidel Leyland Motors. Konstruktéři Scania-Vabis získali téměř úplný přístup do oddělení předvýrobní konstrukce společnosti Leyland a v roce 1949 představili modifikované unitární motory s přímým vstřikováním. Ty překonávaly motory Leyland v mnoha ohledech. Dokládá to i úsměvná historka o přepravci, jenž telegrafoval tehdejšímu vedoucímu prodeje: „Najel jsem 400 000 km. Jak se otevírá kapota?“

Zajištění kvality

Konstruktérům Scania-Vabis způsobovaly ale problémy málo kvalitní dodávky součástek a materiálu. Proto firma otevřela své vlastní laboratoře pro testy materiálů. Jejím šéfem se v roce 1947 stal Sverker Sjöstrom, jehož výzkumná práce je základem dnešní podoby úspěšného modulárního systému Scania.

Pod dohledem Sjöströma prošly náročnými únavovými zkouškami tisíce dílů. Výsledky laboratorních měření pak byly zásadní – umožnily definovat jednotlivé stupně pevnosti, na nichž je modulární systém společnosti Scania postaven. Výzkum výrazně ovlivnil i výrobní strategii. V té době bylo běžné mít pro každý objem motoru vlastní rozvodovku. Avšak studie prokázaly, že výkon motoru není podstatný. Hlavními faktory při dimenzování produktů musí být celková hmotnost vozidla a reliéf terénu.

Kompletní řada GPRT

K velkým postavám, které se významně podílely na vzniku dnešní podoby modulárního systému, patří také konstruktér Tage Söderberg. Ten společně se Sjöströmem navrhl produktovou řadu GPRT s různými typy kabin na podvozcích různých typů a délek. První modely se začaly objevovat již koncem šedesátých let a modulární koncepce se tak rozšířila o dva nové prvky – kabinu a podvozek.

V roce 1974 již příprava nové řady nákladních vozidel pokročila natolik, že bylo možné představit kompletní návrh a v květnu 1977 schválil výrobu nové řady majitel společnosti. Kompletní řada 2 (neboli GPRT) měla premiéru v prosinci 1980 na mezinárodním veletrhu ve Stockholmu a nabídla různé typy kabin v kombinaci s podvozky rozdělenými do tří zátěžových tříd: M (medium duty – střední zátěž), H (heavy duty – vysoká zátěž) a E (extra heavy duty – velmi vysoká zátěž) a různé kombinace hnacích řetězců pečlivě vyvážené a odstupňované  podle výkonostních stupňů.

Řada GPTR představovala vyvrcholení třicetiletého úsilí Sverkera Sjöströma a jeho kolegů. Ve své jednoduchosti naprosto dokonalý modulární systém způsobil radikální zlom v dějinách výroby těžkých nákladních vozidel. Scania díky němu dokáže velmi pružně reagovat na změny poptávky a hlavně získala výjimečný potenciál pro průběžné rozšiřování modelové řady a to i pro budoucí generace nákladních vozidel.

PR

FIA GT v Brně 2005 od Marka Repky	FIA GT v Brně 2005 od Marka Repky
FIA GT v Brně 2005 od Marka Repky	FIA GT v Brně 2005 od Marka Repky
Zobrazit celou fotogalerii