V důsledku našich dalších povinností jsme ještě nestačili řádně okomentovat a shrnout všechny informace týkající se Sebringu. Ihned po našem návratu z USA jsme se totiž vrhli na přípravu a vydání našeho časopisu o českých závodech automobilů do vrchu – VRCHY 2006. Velkou část jsme zvládli připravit již před Sebringem, ale finále je většinou stejně těžké jako celá příprava. Ale zvládli jsme to a zítra se časopis VRCHY 2006 tiskne. Jeho distribuce bude probíhat na všech kopcích a dalších motoristických akcích či jiných příležitostech. Kromě toho můžete jeho verzi najít na www.vrchy.cz

 A teď ještě zpět k Sebringu.
 Celkově to bylo báječné. I když hodně náročné. A to od prvního dne až do konce. Začalo to tím, že se nám auto zdrželo v přístavu v Miami na „Custom service“, a tak jsme na něj čekali 24 hodin. Střetli jsme se až v úterý (14.3.) v poledne. Do večera měli mechanici co dělat, aby vůz řádně připravili na přejímku. To se podařilo a ještě ten večer jsme absolvovali naši první přejímku v závodě Americké Le Mans série. Čekalo nás nemilé překvapení. Přestože jsme se v přihlášce zařadili do nabízené kategorie FIA GT2, byli jsme donuceni přestavět naše Porsche dle pravidel ACO a tím se zařadit do kategorie LM GT2. A to i přesto, že jsme se na tuto situaci ptali ještě před odjezdem hlavního technického ředitele, abychom se ujistili, že nebude třeba auto přestavovat. Ten souhlasil s naším zařazením do FIA GT2 a tento souhlas znamenal odproštění od přestavby. Jenže na místě už to neplatilo. Nezbylo nic jiného než se pustit do práce. A že to není práce na pár hodin… Kluci makali celou noc a ještě polovinu druhého dne, a to i v době prvního tréninku. Z něho se podařilo odjet pouze jedno kolo.
  Na druhý den (středa 15.3.) jsme technikům předvedli výsledek naší práce. Obdivovali nás, že jsme to tak zvládli. Tento den se podařilo absolvovat oba volné tréninky. Mauro už v Sebringu 2x jel, takže jen oživoval vzpomínky. Bo a Honza se učili trať. Všichni se shodli na tom, že je potřeba vyměnit pružiny tlumičů. Trať je tvořena betonovými panely a je třeba mít měkké auto.
 Ve čtvrtek (16.3.), již s měkkým nastavením, jsme absolvovali ranní trénink. Mauro opět oživoval vzpomínky, Bo a Honza získávali nové poznatky o trati. Všichni si nemohli vynachválit měkké nastavení. Odpoledne proběhla kvalifikace. Tu, vzhledem ke zkušenostem a dosavadním časům na kolo, absolvoval Mauro. A aby toho dnes nebylo málo, tak večer ještě proběhl večerní trénink. Všem třem se to moc líbilo, i když se shodli na tom, že nic nevidí.
 Pátek (17.3.) měl být spíše odpočinkový. Teda… alespoň jsme si mysleli, že bude. Jenže při tréninku se vyskytly problémy s řazením. Převodovku jsme vyndali a místní specialista ji otevřel a zkontroloval. Byl poškozen 3. a  4. rychlostní stupeň. Kromě toho byl také problém s opotřebovanou spojkou. Vše jsme dali do pořádku. Jezdci si ještě odbyli autogramiádu a už jsme se těšili na sobotní závod.
 Sobotní ráno zahájil WarmUp. Ten odjel Honza. Před závodem se naposledy ujistil, že práce mechaniků byla v pořádku a auto je v nejlepším možném stavu připraveno do závodu. Pak nastal jeden z těch okamžiků, při kterém se zapomene na všechnu tu dřinu a utrpení. Představení posádek a vozů na startu. Takové množství diváků a neopakovatelnou atmosféru jsme snad nikdy nezažili. No, možná tak ve Spa při známé 24 hodinovce. Ale jinak určitě ne.
 Závod rozjížděl Honza. Už v 11. kole se objevil v boxu s prvním problémem – praskla hadička posilovače řízení. Kluci ji vyměnili, dolili kapalinu a během 10 minut bylo naše Porsche zase na trati. Bohužel se systém na poprvé nepodařilo dostatečně odvzdušnit, a tak za 4 kola bylo v boxu nanovo. Odvzdušnilo se, dotankovalo a za tři minuty už jsme zase byli zapojeni do hry. Honza kroužil necelé 2 hodiny, během kterých se už nic zvláštního nestalo. Pak přišel na řadu Mauro a pokračoval další hodinu a půl bez problémů. Ve 14 hodin usedl za volant Bo a také zcela bez potíží kroužil na trati bez 10 minut 2 hodiny. V 15,50 hodin se ke kormidlu vrátil Honza.

A pak to přišlo. V 16,20 hlásí z tratě, že jede do boxu s problémem s motorem. Vyměnili jsme svíčku, cívku, nakonec byla změřena i komprese. Ukázalo se, že je prakticky nulová. Jeden z válců ztratil tlak a přestal pracovat. Rozhodli jsme se ze závodu odstoupit. Jet s pěti válci by sice šlo, ale pravděpodobně ne až do konce závodu. A navíc škoda na motoru by pak byla mnohonásobně větší. Skončili jsme tedy v polovině závodu, po 130 odjetých kolech, na celkovém 28. místě a 14. místě ve skupině GT2. I přes nedokončení závodu jsme se ukázali jako ambiciózní, pracovitý tým s velkým nadšením pro to co děláme.
 Všechna ta práce a dřina byla vykoupena dvoudenním relaxem na Miami Beach… J
 

VonkaR

Na našich okruzích 2005	Na našich okruzích 2005
Na našich okruzích 2005	Na našich okruzích 2005
Zobrazit celou fotogalerii