Víkend 10. - 11. června 2006 byl s největší pravděpodobností prvním víkendem letošního roku, který nepoznamenal déšť, padající v nepravidelných intervalech z nebes. To potěšilo mimo jiné i závodníky, kteří se tento víkend shromáždili na asi 3,7 km dlouhé trati závodu v německém Trieru, městečku nedaleko lucemburských hranic.

Dan Michl, který zde ve skupině A zvítězil již loni s nejlepším časem, kterého vozy této skupiny zde dosáhly, o závodě řekl: "Závodní trať v německém Trieru je nejkratší tratí v seriálu mistrovství Evropy, ale to neznamená, že je o něco ochuzená. Má několik pomalých zatáček, které nebývají mezi jezdci oblíbené - obzvláště ta úplně nejpomalejší, kde třeba monoposty mají při trénincích dokonce problém projet bez couvání.

Jsou zde ale i rychlé zatáčky, takže je trať poměrně rozmanitá. Vzhledem k délce trati se zde jedou tři závodní jízdy. Místní zvláštností je také to, že depo se nalézá za cílem a vozy jsou sváženy ke startu po skupinách po vedlejší komunikaci. Pořadatelé mají tento způsob organizace perfektně zvládnutý.

Trierská trať začíná po startu rychlou lesní pasáží těsně za vesnicí Fell, kde bývá chladno a po dešti se dlouho drží vlhkost.Tato část je poměrně náročná, protože pneumatiky jsou zde ještě studené a vozy nejsou příliš stabilní. Následuje dvojice pomalých vraceček, kde se musí téměř zastavit, potom se najíždí do série pomalých zatáček s obrubníky, které neodpouštějí chybu.

Zde bývá velké množství diváků. Poslední část trasy vede mezi poli, po sérii velmi rychlých zatáček přichází cíl a nájezd do vesnice Thomm s depem."

Po třech sobotních trénincích, v nichž jezdci většinou nejeli naplno a testovali nastavení svých vozů, se v neděli ráno všichni vydali vstříc třem závodním jízdám - trať v Trieru je krátká, a podle pravidel musejí jezdci absolvovat alespoň deset závodních kilometrů.

Po první jízdě se do čela svých skupin v kategorii cestovních vozů postavili opět Piergiorgio Bedini (SP), Jörg Weidinger (N) a Dan Michl (A), Renzo Napione, vedl skupinu E2, na paty mu však citelně šlapal Giulio Regosa, aktuální vůdce tabulky sportovních vozů. Milan Svoboda, kterému se letošní sezóna velmi daří, vedl třídu dvoulitrových formulí. Absolutně nejrychlejší postavou první jízdy byl Herbert Stenger s vozem Stenger-CN-BMW skupiny CN3.

Druhá závodní jízda vnesla do pořadí trochu vzrušení, Bedini znatelně zpomalil a Petr Vojáček zrychlil, takže v součtu časů Vojáček vedl. Pozicí Jörga Weidingera zdá se letos nikdo neotřese, a Dan Michl ve druhé jízdě překonal svůj loňský rekord mezi vozy skupiny A.

Po třetí jízdě se jezdci definitivně seřadili v pořadí Bedini, Vojáček, Losman (sk. SP), Michl, Hilger, Löber (sk. A), Weidinger, Doubek, Jureňa(sk. N).

Dvacet bodů za vítězství v dalším závodě si tak odvážejí Bedini, Michl a Weidinger. Mezi sportovními vozy se nejlépe vedlo Stengerovi (CN3), vítězné body do ME si však odváží Napione. Milan Svoboda opět zvítězil ve své třídě.

Po čtrnáctidenní pauze se všichni jezdci setkají v Itálii, a nejkratší kopec seriálu vystřídá nejdelší trať, proslulé Trento - Bondone, které se v seriálu ME cestovních vozů objevilo letos po dlouholeté přestávce.

PR - MM -

Škoda Octavia Weekend - MM ČR D4 do 1600ccm sprint	Škoda Octavia Weekend - MM ČR D4 do 1600ccm sprint
Škoda Octavia Weekend - MM ČR D4 do 1600ccm sprint	Škoda Octavia Weekend - MM ČR D4 do 1600ccm sprint
Zobrazit celou fotogalerii