Na železničních přejezdech je za prvních 90 dnů letošního roku již 98 nehod!

Drážní inspekce v prvním čtvrtletí roku 2006 zaznamenala další nárůst počtu nehod na železničních přejezdech. Během prvních 90 dní letošního roku došlo celkem k 98 střetům, což je o 25 více než za první čtvrtletí roku 2005. Zemřelo při nich 8 osob a 47 jich bylo zraněno. Počet zraněných se zvýšil o 34 osob. Všechny tyto mimořádné události byly způsobeny účastníky silničního provozu, a to nedovoleným vjezdem na železniční přejezd v důsledku porušení zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích.

Po stránce značení a zabezpečení železničních přejezdů, které Drážní inspekce pravidelně kontroluje, nebyly shledány žádné nedostatky.

Ve snaze snížit počet nehod a mrtvých na železničních přejezdech alespoň na hranici údajů z roku 2002, ve kterém se stalo 235 nehod a při nichž zemřelo 24 osob, provedla Policie ČR ve spolupráci s Drážní inspekcí v květnu loňského roku dopravně-bezpečnostní akci na železničních přejezdech. Mezi nejčastější zjištěné přestupky patřilo nerespektování výstražného světelného zařízení a přejíždění nebo přecházení přes přejezd těsně před přijíždějícím vlakem. Ještě častější ovšem bylo nedodržování nejvyšší povolené rychlosti jízdy přes železniční přejezd i o více než 20 km/h. Například u jihomoravských Valtic jel řidič přes přejezd rychlostí 106 km/h. Zjištěných 342 přestupků na 88 vytipovaných přejezdech představovalo v některých případech pochybení až každého desátého řidiče. Potvrzuje to statistiky Drážní inspekce, z nichž vyplývá, že za drtivou většinu všech nehod na přejezdech mohou právě řidiči automobilů. Podobná akce se s nejvyšší pravděpodobností uskuteční také v letošním roce.

Z výsledků policejní akce na přejezdech je zřejmé, že instalace drahých zabezpečovacích zařízení na přejezdech nemůže vyřešit tragickou bilanci nehodovosti. Blikající výstražné světelné zařízení lze totiž přirovnat k červenému signálu na křižovatce a v obou případech je řidič povinen zastavit. Zatímco projetí křižovatky na červenou bez následků je poměrně časté, nerespektování výstrahy na přejezdu končí ve většině případů velmi tragicky. Ani sebelepší automobil nemá šanci odolat nárazníkům velmi těžkého rozjetého vlaku. A strojvedoucí nemůže nehodě zabránit, neboť k úplnému zastavení vlakové soupravy je leckdy potřeba vzdálenosti až jednoho kilometru! Právě z toho důvodu má vlak na přejezdu vždy přednost před automobilem.

V žádném případě však nelze železniční přejezd považovat za nebezpečné místo. Každý přejezd v České republice je vybudován v souladu s příslušnými zákony, vyhláškami a normami. Pokud by řidiči automobilů ve všech bodech respektovali zákon o provozu na pozemních komunikacích, nemusely by ročně u nás umírat desítky lidí.

Celkem je v naší republice zhruba devět tisíc železničních přejezdů. Loni se téměř polovina všech nehod odehrála na přejezdech vybavených světelným signalizačním zařízením, jichž je však pouze čtvrtina z celkového počtu (viz graf). To jen dále potvrzuje fakt, že kmitající červená světla jsou leckdy řidiči motorových vozidel brána na lehkou váhu. Účastníci silničního provozu totiž často vjíždějí na koleje ještě bezprostředně poté, když výstražná světla začnou blikat. První automobil většinou koleje přejede, jeho následovníci však již takové štěstí většinou nemívají. Řidiči se také pokoušejí přejet přejezd ihned po průjezdu vlaku i přes to, že červená výstražná světla stále blikají. Neuvědomují si ale, že ve velmi krátkém časovém sledu může po stejné nebo druhé koleji přijíždět další vlak a vjedou přímo před něj.

Mezi nejvážnější nehody na železničních přejezdech za první čtvrtletí roku 2006 patří srážka z 21. března v Kotojedech, místní části Kroměříže. Motorový osobní vlak se tam na přejezdu zabezpečeném výstražnými kříži střetl s osobním automobilem BMW a vykolejil. Nehoda si vyžádala smrt řidiče a lehké zranění strojvedoucího a 4 cestujících. Odhad škody na vlaku byl stanoven na 500 tisíc korun, na autě 600 tisíc korun, přibližně 30 tisíc korun na železničním svršku a náklady v řádech tisíců korun si vyžádalo rovněž odčerpání cca 200 litrů uniklé nafty. Strojvedoucí auto viděl a houkal, řidič ovšem nereagoval. Zastavit v silách strojvedoucího už nebylo.

Na přejezdu se světly bez závor se zde srazil osobní vlak jedoucí z Rakovníka do Kralovic u Rakovníka s kamionem. Lehce zraněno bylo 9 cestujících ve vlaku, škoda byla odhadnuta 1 milion korun na kamionu a 450 tisíc na vlaku. Německý řidič vjel s kamionem na přejezd, kde zjistil, že ho nedokáže přejet. Vystoupil a začal kabinu zvedat, zůstal ovšem stát na přejezdu. Mezitím se přiblížil motorový vlak a výstražná světla se dala do činnosti. Řidič ještě stihl vyskočit, strojvedoucí však už střetu nemohl zabránit.

Velké materiální škody způsobily dva střety kamionů s vlaky, které se odehrály na stejném železničním přejezdu s polovičními závorami v Chodové Plané během pouhých dvou dnů, a to 23. a 24. ledna. V obou případech řidiči kamionů nerespektovali pravidla jízdy přes železniční přejezd, ve druhém případě navíc doplněný varováním, že výstražné zařízení na přejezdu není v činnosti. To bylo poškozeno při první z nehod, přejezd tedy zůstal zabezpečen pouze výstražnými kříži.

První kamion se na přejezdu střetl s mezinárodním rychlíkem jedoucím z Frankfurtu nad Mohanem do Prahy. Řidič na přejezd vjížděl v době, kdy výstraha ještě nebyla v činnosti, nepodařilo se mu ho ale přejet. Rychlík narazil do návěsu kamionu rychlostí přibližně 30 km/h. Řidič byl lehce zraněn, předběžná škoda byla vyčíslena půl milionu korun na vlaku, půl milionu korun na kamionu a 200 tisíc korun na zabezpečovacím zařízení.

Po této nehodě vlaky přes přejezd projížděly kvůli poškozené signalizaci s varovným houkáním desetikilometrovou rychlostí. Přesto ani za těchto okolností se hned druhého dne strojvedoucímu nákladního vlaku nepodařilo zabránit další nehodě. Vlak do kamionu narazil přibližně v rychlosti chůze, způsobená škoda byla odhadnuta 30 tisíc korun na vlaku a 150 tisíc korun na kamionu.

Poměrně kuriózní nehoda, tentokrát se šťastných koncem, se stala 17. února na železničním přejezdu se světly bez závor mezi Slavkovem u Brna a Křižanovicemi u obce Hodějice. Osobní auto Fiat Uno narazilo do posledního vozu spěšného vlaku jedoucího z Brna do Uherského Hradiště. Strojvedoucí náraz nepostřehl a pokračoval v jízdě do Bučovic. Do fiatu, který zůstal stát na přejezdu, vzápětí málem narazil spěšný vlak jedoucí z Uherského Hradiště do Brna. Zastavil ve vzdálenosti jednoho metru před autem. Řidič ani nikdo ve vlaku nebyl zraněn.

Drážní inspekce od 1. 1. 2004 eviduje pouze jeden střet na železničním přejezdu způsobený chybou zaměstnance provozovatele dráhy (částečné zavinění nese konkrétní zaměstnanec Českých drah při nehodě na přejezdu mezi stanicemi Loučovice a Lipno nad Vltavou v pondělí 8. března 2004 kvůli překročení maximální rychlosti vlaku o 12 km/h), zbývající tragédie na přejezdech způsobili neukáznění řidiči silničních vozidel, kteří fatálním způsobem porušili hned několik ustanovení zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Ten ukládá mimo jiné všem řidičům povinnosti si před železničním přejezdem počínat zvlášť opatrně, zejména se musejí přesvědčit, zda mohou železniční přejezd bezpečně přejet. Tuto klíčovou podmínku pro bezpečné přejetí kolejí však málokdo dodržuje. Řidiči se často vymlouvají na to, že byli oslněni sluncem a že přehlédli kmitající výstražná světla, případně rovnou přiznávají, že si výstrahy nevšimli. Tím ale přímo potvrzují, že se nepřesvědčili o možnosti bezpečného přejetí přejezdu tak, jak jim ukládá zákon.

Společně s porušováním výše uvedeného pravidla také účastníci silničního provozu velmi často překračují nejvyšší povolenou rychlost před přejezdem. Ve vzdálenosti 50 metrů před kolejemi smí řidič automobilu jet rychlostí nejvýše 30 kilometrů v hodině, pouze v případě, kdy na výstražném zařízení svítí přerušované bílé světlo, smí 50 metrů před železničním přejezdem jet rychlostí až 50 km/h. Pokud by všichni řidiči dodržovali toto pravidlo, měli by dostatek času včas reagovat na přijíždějící drážní vozidlo. Přímým důkazem, že se tak neděje, potvrzuje dvacítka případů z loňského roku, kdy řidič svůj automobil neubrzdil a narazil do boku projíždějícího vlaku!

V případě, že vozidlo zastaví na železničním přejezdu, musí jej řidič odstranit mimo trať. Je-li to nemožné, musí neprodleně učinit vše, aby řidiči kolejových vozidel byli před nebezpečím včas varováni. Pokud je před železničním přejezdem umístěna značka Stůj, dej přednost v jízdě, musí řidič zastavit své vozidlo na takovém místě, odkud má náležitý rozhled na trať. Na přejezdu a v jeho těsné blízkosti se nesmí otáčet a couvat, před přejezdem a na něm se pak nesmí předjíždět. Ve vzdálenosti 15 metrů od křížení kolejí se nesmí zastavit a stát (vyjma případů, kdy se blíží vlak). Řidiči u železničního přejezdu také nesmějí použít dálková světla, přičemž zákon zakazuje i použití potkávacích světel v případě, že by mohla ohrozit protijedoucí řidiče.

Řidič dále nesmí vjíždět na železniční přejezd, je-li dávána výstraha dvěma červenými střídavě přerušovanými světly signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení, je-li dávána výstraha přerušovaným zvukem houkačky nebo zvonku přejezdového zabezpečovacího zařízení, sklápějí-li se, jsou-li sklopeny nebo zdvihají-li se závory. Vjezd na koleje je zakázán i v případě, kdy je vidět nebo slyšet přijíždějící vlak nebo jiné drážní vozidlo nebo je-li slyšet jeho houkání nebo pískání; toto však neplatí, svítí-li přerušované bílé světlo signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení. Řidič nesmí vjet na přejezd, dává-li znamení k zastavení vozidla zaměstnanec dráhy vztyčenou paží, zastavovacím terčem, červeným nebo žlutým praporkem nebo za snížené viditelnosti červeným světlem; rovněž nemůže vjet na koleje, pokud situace za železničním přejezdem nedovoluje řidiči automobilu jeho bezpečné přejetí a pokračování v jízdě.

Drážní inspekce je státní instituce, která odborně zjišťuje příčiny mimořádných událostí (nehod) a vykonává státní dozor na dráhách. Jako vyšetřovací orgán je nezávislá na všech státních institucích a jakémkoli provozovateli drah a drážní dopravy. Drážní inspekce se při své činnosti řídí zákonem č. 266/1994 Sb., o dráhách, příslušnými prováděcími vyhláškami a Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES.

Inforservis UAMK

Pozvánka na SBK 21.-23.7.06 od Jirky Navrkala	Pozvánka na SBK 21.-23.7.06 od Jirky Navrkala
Pozvánka na SBK 21.-23.7.06 od Jirky Navrkala	Pozvánka na SBK 21.-23.7.06 od Jirky Navrkala
Zobrazit celou fotogalerii