Polovina srpna je ve vrchařském kalendáři automobilových závodníků tradičně rezervována pro francouzský kopec známý jako Mont Dore, celým jménem Course de Côte Internationale du Mont-Dore Chambon-sur-Lac, a leží prakticky uprostřed Francie, nedaleko města Clermont-Ferrand. Stejně tak tradičně je v této horské oblasti, i přes teoreticky ideální termín konání, v době závodu zima a déšť. Přes dvě stě závodníků, kteří se letos přihlásili do závodu Mistrovství Evropy a Mistrovství Francie, tak musí vždy bojovat s nepřízní počasí.

Oba sobotní tréninky probíhaly celý den za neustálého střídání počasí: chvíli svítilo slunce, chvíli padaly kroupy, vždy v nevyzpytatelných intervalech, a tak časy, které závodníci na neustále se měnící trati zajížděli, příliš nevypovídaly o jejich možnostech a schopnostech. Nejdůležitější tedy bylo pro nováčky zapamatovat si pětikilometrovou trať s převýšením 377 metrů, nebo, v případě závodníků, kteří Mont Dore již absolvovali, oživit si již naučené.

Ani sobotní noc nakonec nepřinesla klid, nad parkovištěm závodních strojů se přehnala vichřice a tak místo odpočinku týmy visely na stanech a chránily svoje vybavení. Dalším nepříjemným důsledkem nočního pozdvižení, kromě nedostatku spánku, bylo ranní zpoždění začátku první závodní jízdy. Počasí se umoudřilo a dopoledne jen lehce poprchávalo, později přestalo úplně, nicméně vítr se neuklidnil a tak závod probíhal v cca 10°C a za silného větru.

V první závodní jízdě si v absolutním pořadí Mistrovství Evropy bezkonkurenčně nejlépe vedl Francouz Lionel Regal na Reynardu 95D, který druhému v pořadí, Ericu Berguerandovi, nadělil šest sekund. Dále již těsněji následovali Giulio Regosa, Fausto Bormolini, Renzo Napione, Pasquale Irlando, náš Otakar Krámský, László Szász a britský jezdec Duncan Barnes.

Na absolutně desátém místě se za vozy kategori 2, tedy sportovními, umístil vedoucí jezdec skupiny A, Dan Michl se Škodou Octavií KitCar a za ním Jaromír Malý na Fordu Escort KitCar, také ve skupině A. Nejrychlejší jezdec skupiny N, Jörg Weidinger, byl dokonce o něco rychlejší než Angela Vilarino, první dáma startovního pole, která nyní jezdí v Coloni. Za ni se zařadil Vladimír Doubek, opět jezdec skupiny N.

Další český závodník, Petr Vojáček, v první jízdě zajel rychlejší čas než jeho největší konkurent a dosavadní vítěz všech závodů skupiny SP, Piergiorgio Bedini, za nímž se poskládali Martin Jerman, Lukáš Vojáček a David Losman. Gábina Jermanová do první jízdy kvůli defektu bohužel ani neodstartovala. Další český závodník, mladý Filip Blahout s Hondou Civic (sk. A) zajel při jednom ze svých prvních závodů ME také velmi pěkný čas.

To se bohužel nezadařilo Lubomíru Foralovi, který tentokrát usedl za volant nikoli historické formule, ale dvoulitrové Škody Octavie Kit Car - u vozu došlo k poruše plynového lanka, Lubomír Foral však závadu na trati opravil a do cíle dojel, samozřejmě s časem, do nějž se promítla oprava. Další český závodník Jiří Voves měl větší problém, se svým Subaru Impreza skupiny N havaroval krátce po startu.

Kolem jedné hodiny po poledni již bylo jasné, že časový skluz je příliš velký a pořadatelé se rozhodli zrušit třetí závodní jízdu, mohlo se totiž docela dobře stát, že by jezdci se sportovními prototypy, kteří startují jako poslední, dojížděli potmě..

Do druhé jízdy opět odstartovali jako první francouzští závodníci soupeřící v místním mistrovství se zajímavými vozítky, mj. Simcami, Scorami, malými Peugeoty a Renaulty, a po nich přišly na řadu vozy bojující v Mistrovství Evropy. Vladimír Doubek s BMW M3 ve skupině N zajel vynikající jízdu, byl rychlejší než již chronický vítěz této skupiny Jörg Weidinger, ale v součtu na Jörga nestačil.

Weidinger si tak, i přesto, že ve skupině N dojely pouze 4 vozy, odváží dalších 20 bodů do hodnocení ME: Vovsova havárie těsně za startem první jízdy zaručila jezdcům ve skupině N zisk plného počtu bodů - do závodu jich totiž musí odstartovat alespoň pět. Na třetím místě dojel nakonec domácí Jérôme Janny a čtvrtý byl Slovák Peter Jureňa.

Ve skupině A opět o první příčku bojovali především Dan Michl a Jaromír Malý, nakonec se obou jízd lépe zhostil Dan Michl a do Mistrovství Evropy si připisuje také dvacet bodů za vítězství. Za Jaromírem Malým se s větším odstupem nakonec seřadili Francouz Yves Blanc, Němec Thorsten Loeber, další domácí Jacqueline Favez, česká naděje Filip Blahout a Lubomír Foral, který asi jako jeden z mála litoval, že se nejede i třetí jízda, díky níž by si mohl radikálně vylepšit součet časů.

Piergiorgio Bedini se po první jízdě, kde svitla naděje na vítězství Petru Vojáčkovi, dost zrychlil a nakonec ve své skupině SP opět zvítězil, za druhým P. Vojáčkem se pak umístili Lukáš Vojáček, Martin Jerman a David Losman.

Lionel Regal ve druhé závodní jízdě znatelně zvolnil, ale jeho vítězství již druhý, stabilně jedoucí, Eric Berguerand nemohl ohrozit. Na třetí příčce mezi sportovními prototypy dojel Giulio Regosa, čtvrtý byl Fausto Bormolini. Renzo Napione pro druhou jízdu zvolil ještě ostřejší tempo a tak se dostal na pátou příčku před Pasquale Irlanda, podobně jako László Szász, který také přidal a posunul se tak před Otakara Krámského. Devátou pozici obsadil britský jezdec Duncan Barnes a desítku sportovních vozů kategorie 2 uzavřela Angela Vilarino, která se však v absolutním pořadí součtem svých časů umístila až za Danem Michlem a Jaromírem Malým.

Ve francouzském prostředí tak čeští reprezentanti hájili naše barvy opět skvěle. Příští víkend se jede předposlední závod seriálu Mistrovství Evropy v závodech automobilů do vrchu ve švýcarském St. Ursanne, ale zdá se, že na definitivní pořadí v ME v obou kategoriích (cestovní vozy mezi sebou v počtu bodů soupeří v boji o titul Mistra Evropy v kategorii 1 a sportovní vozy v kategorii 2) si tentokrát budeme muset počkat až do září, kdy se jede poslední závod seriálu v chorvatském historickém městečku Buzet.

-MM-

Zobrazit celou fotogalerii