 Svítit i v létě nebo nesvítit, toť otázka
tisková zpráva
Už skoro měsíc se "nemusí" při jízdě autem svítit. Podle současně platných předpisů v době tzv. letního času neplatí pro řidiče povinnost jezdit s rozsvícenými světly i za nesnížené viditelnosti, jako v období času zimního. Nicméně někteří řidiči svítí dál a dobře dělají. Přinášíme pohled odborníků na tuto záležitost
Z historie tzv. letního času:
1915 – 1916: v českých zemích byl poprvé zaveden letní čas,
1940 – 1949: obnovení letního času na našem území,
1979: znovu byl zaveden šestiměsíční letní čas od dubna do září,
1996: letní čas prodloužen o 1 měsíc od dubna do října,
2004: letní čas začíná v neděli 28. března.
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v § 32 odst. 3 stanoví:
„V období mimo část kalendářního roku, pro kterou je stanoven letní čas podle zvláštního předpisu, musí mít vozidlo za jízdy rozsvícena obrysová a potkávací světla nebo obrysová světla a světla pro denní svícení, pokud je jimi vybaveno podle zvláštního předpisu.“
Kdo však chce něco udělat pro bezpečnost svoji i ostatních, bude dál jezdit s rozsvícenými světly i ve dne za nesnížené viditelnosti. Rozsvícená světla totiž zvýrazňují přítomnost vozidla v provozu, zajišťují včasné rozpoznání vozidla ostatními účastníky silničního provozu. Vozidlo s rozsvícenými světly je lépe vidět.
DOPORUČENÍ AUTOKLUBU ČR PRO ŘIDIČE MOTOROVÝCH VOZIDEL
- svítit při každé jízdě, celoročně i ve dne za nesnížené viditelnosti,
- uvědomit si, že rozsvícená světla jsou přínosem pro vlastní bezpečnost, a že svícení současně chrání i ostatní účastníky silničního provozu,
- zvyknout si zcela automaticky před každou jízdou zapnout pásy a rozsvítit světla.
KE STÁLÉMU, TJ. CELOROČNÍMU CELODENNÍMU SVÍCENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL
(zpracováno z podkladů Dr. Jana Tecla z Centra dopravního výzkumu Brno)
VIDĚT A BÝT VIDĚN
V období letního času zatím současný zákon ponechává na úvaze každého řidiče, jestli za nesnížené viditelnosti pojede s rozsvícenými světly nebo svítit nebude. Stále větší část řidičů svítí celoročně, v létě se však setkáváme i s auty nesvítícími. To pak navozuje velmi nebezpečné situace. Podle policejních statistik je přibližně polovina dopravních nehod ve skutečnosti spojená s vyjádřením viníka nebo účastníka dopravní nehody: „Neviděl jsem ho.“ U křižovatek se toto vyjádření stává v osmi případech z deseti.
Jakékoliv přesné definování „snížené viditelnosti“ je objektivně zcela nemožné, jde vždy o subjektivní pocit. Proto je třeba striktně uložit celoroční celodenní svícení. Auto, které svítí, je lépe vidět za všech okolností, za všech situací, v každé roční době i za každého počasí.
ENERGETICKÁ BILANCE OSVĚTLENÉHO VOZIDLA
V osobním automobilu rozsvěcujeme zpravidla následující žárovky (např. Škoda Favorit GLX):
2 žárovky (nejčastěji halogenové H4) vpředu (2 x 65 W), 2 žárovky v koncových světlech vzadu (2 x 15 W), 2 žárovky parkovacích světel vpředu (2 x 10 W), 2 žárovky osvětlení zadní registrační značky (2 x 10 W), několik žárovek osvětlení palubní desky a různých ovládacích prvků (asi 30 W) - celkem tedy 230 W elektrického výkonu.
Motor uvedeného Favoritu disponuje výkonem 44 kW při 5 000 otáčkách. Pokud auto svítí, je tedy schopno maximálního výkonu 43,77 kW. Automobil ovšem málokdy provozujeme v režimu maximálního výkonu. Průměrně můžeme předpokládat zvýšení spotřeby o 0,1 litru / 100 km. Ujedeme-li uvažovaným automobilem ročně 10 tisíc km, spotřebujeme 10 litrů benzínu navíc, což nás bude tedy stát necelých 250 Kč navíc. Pro zvýšení naší bezpečnosti je to velmi dobrá investice.
DENNÍ SVÍCENÍ A OSLŇOVÁNÍ
Dalším argumentem proti dennímu svícení je tvrzení o možnosti oslnění protijedoucích vozidel.
Když někdo svíti ve dne a oslní nás, má buď zapnuta dálková světla nebo má světla špatně seřízená (v noci by nás oslnil mnohem víc). Pokud snad někdo omylem rozsvítí dálková světla, aniž by o tom věděl, a nevidí přes den na ukazatelích symbol rozsvíceného světla, nemůžeme přece jen kvůli tomu omezovat ostatní řidiče, nehledě k tomu, že oslňující účinek dálkových světel je za denního světla v porovnání s noční tmou téměř mizivý.
Při správném nastavení tlumených potkávacích světel je možné za denních světelných podmínek a pro zdravé oko oslnění do vysoké míry vyloučit. Lékaři – specialisté potvrzují, že běžné denní sluneční světlo vykazuje podstatně silnější oslňující efekt, než jaký může tlumené světlo vůbec vytvořit.
Denní svícení vozidel neznamená žádné ohrožení zdraví, naopak je významným přínosem pro osoby starší a zrakově postižené, jimž se podstatně zvyšuje možnost vnímání pohybujících se vozidel.
DENNÍ SVÍCENÍ V EVROPSKÝCH ZEMÍCH
V řadě evropských zemí se již musí svítit potkávacími světly i ve dne celoročně; ukládají to předpisy v řadě států. Evropská komise vede kampaň pro nalezení jednotného řešení celodenního svícení v zemích EU. Na podnět EU je zpracovávána studie celodenního svícení, její ukončení se předpokládá v roce 2004. Do té doby si každý stát určuje, jak se s tímto problémem vypořádá.
Následující tabulka shrnuje situaci ze září 2002.
Island, Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Estonsko, Lotyšsko a Slovinsko: celoroční celodenní svícení je povinné
Maďarsko: celoroční celodenní svícení je povinné jen mimo obce
Itálie: celoroční celodenní svícení je povinné na dálnicích a rychlostních komunikacích
Litva, Polsko a Česká republika: celodenní svícení potkávacími světly je povinné jen v zimním období
Německo, Francie, Rakousko a Rumunsko: o zavedení celoročního celodenního svícení se uvažuje.
Švýcarsko a Turecko: celoroční celodenní svícení je oficiálně doporučováno; pravděpodobně se stane povinným
Řecko a Portugalsko: použití světel v zastavěných oblastech ve dne je zakázáno
Komise EU doporučila zavedení jízdy s rozsvícenými světly ve dne v celé Evropě. Dá se předpokládat, že se povinnost svítit za jízdy i ve dne bude dále rozšiřovat; očekává se od toho, že se sníží zejména počet nehod s více účastníky.
POKUTY ZA NEDODRŽENÍ POVINNOSTI JET S ROZSVÍCENÝMI SVĚTLY
V závorkách je uvedena výše pokut za nedodržení povinnosti jet s rozsvícenými světly: Norsko (108 eur), Dánsko (70 eur), Švédsko (45 eur), Finsko (50 eur), Island (60 eur), Itálie (32 eur), Polsko (50 eur), Slovinsko (22 eur), Maďarsko (40 eur).
VÝZKUMY A STUDIE PROBLEMATIKY DENNÍHO SVÍCENÍ
Studie při celoevropském plošném testování jednoznačně prokázaly pozitivní efekty celodenního svícení: jezdit s rozsvícenými světly během dne znamená zvýšení bezpečnost a značné snížení rizika nehody. Ti, co svítí i ve dne, jsou rozhodně lépe vidět. Příčinou 50 % všech nehod, a zejména 80 % všech srážek na křižovatkách, ke kterým došlo během dne, byla skutečnost, že řidiči viděli druhé vozidlo příliš pozdě nebo vůbec ne.
Podle výzkumu provedeného SWOV (Nizozemsko) bylo zjištěno, že automobil, který při jízdě ve dne není osvětlen, je objektem smrtelné dopravní nehody o 25 % častěji než automobil, který osvětlen je. V případě těžkých dopravních nehod je neosvětlený automobil jejich objektem dokonce o 50 % častěji než automobil, který při jízdě ve dne osvětlen je. Až k 25 % všech smrtelných nehod a k 35 % čelních srážek vozidel by tedy nemuselo dojít, kdyby řidiči svítili po celý den. Pro nechráněné a slabší účastníky provozu (chodci, cyklisté, motocyklisté) je celodenní svícení ještě větším bezpečnostním přínosem než pro automobilisty.
Studie Elvik (Norsko) prokazuje, že v 9 zemích nastal pokles počtu nehod s více účastníky při rozsvícených světlech ve dne o 10 - 15 % (u chodců o 10 - 20 %, cyklistů 2 - 19 %, motocyklistů 20 %).
Studie Koornstra (SWOV, 1998) vyhodnocuje 24 stávajících studií a dochází k závěru, že při 100 % používání celoročního denního svícení by mohlo být v Evropě za 1 rok méně o 24,6 % mrtvých (tj. 5 500 osob), o 20,0 % zraněných (tj. 155 000 osob) a 12,4 % nehod s více než jedním účastníkem ve dne, se společenským přínosem 5 mld. EUR ročně (poměr náklady / přínosy 1:1,8). Tyto výzkumy dokazují, že zavedení denního svícení je v EU žádoucí a naléhavě nutné.
Pojišťovny v USA poskytují slevy na pojistném u aut, která jsou vybavena automatickým rozsvěcováním světel po nastartování.
VÝHODY DENNÍHO SVÍCENÍ
Výhody denního svícení jsou zcela zřejmé:
- včasnější vnímání v bočním zorném poli (periferní vnímání), zejména protijedoucích auta a při odbočování,
- lepší schopnost vnímání, zvláště za snížené viditelnosti (např. proti nízko stojícímu slunci nebo v oslňujícím slunečním světle),
- včasnější rozpoznatelnost a při střídání světla a stínu („tunelový efekt“ v lesích a alejích, u kopcovitého průběhu silnice),
- lepší viditelnost v jednotvárné krajině (zvýšení kontrastu) ,
- přesnější odhad vzdálenosti a rychlosti blížících se vozidel,
- jasné rozpoznání pohybu dopravních prostředků (rozlišení jedoucích a parkujících vozidel).
OČEKÁVANÉ EFEKTY ZAVEDENÍ POVINNÉHO CELOROČNÍHO CELODENNÍHO SVÍCENÍ
Po zavedení povinného celoročního celodenního svícení lze očekávat:
- snížení celkového počtu nehod o 10 až 15 % v důsledku snížení počtu nehod způsobených čelním nárazem, nehod při odbočování vlevo a srážek s automobily jedoucími v protisměru, nehod na pravoúhlých průsečných křižovatkách,
- menší závažnost nehod v oblastech mimo obec,
- méně nehod cyklistů a chodců.
Snížení počtu smrtelných dopravních nehod o 10 - 15 % představuje v České republice více než 100 lidských životů ročně.
Autoklub ČR
|
info@webfarm.cz - ISSN 1803-1692 - 
rss/xml
doudoune canada goose pas cher
canada goose pas cher
canada goose Schweiz
Belstaff Leather Jackets
canada goose
Zpět