Už jsme na našich stránkách informovali, že v kategorii kamiónů se na Tuniské rallye dostaly na stupně vítězů obě ženy. Se stříbrnou medailistkou, Portugalkou Elisabete Jacinto, jsme v kontaktu, a tak nám poslala exkluzivně pár svých dojmů ze skončené soutěže, kterou vnímala zpoza volantu svého trucku Renault Kerax.

Rallye Tunis je poněkud kratší soutěží, s jakým cílem jste do ní nastupovala?

Především jsem chtěla získat více zkušeností s truckem, vždyť se jednalo teprve o moji třetí soutěž. Kromě toho jsme chtěli další poznatky pro zlepšení auta, protože zcela určitě pojedeme příští Dakar.

Takže jste do toho šla i proto, že v soutěži byla i Aline Rambeau?

Vůbec ne, o naší účasti v Tunisu se rozhodlo už vloni. Že jede i Aline, to jsem se dozvěděla až krátce před soutěží a byla jsem ráda, samozřejmě jsem ji chtěla porazit.

A co se dělo s vaším vozem po skončení Dakaru?

Proběhly menší úpravy pérování, dopředu šly trošku tvrdší tlumiče, dozadu zase trochu měkčí. Trochu se to zlepšilo, ale pérování stále není dobré a musíme na něm pracovat. Malinko jsme změnili polohu nádrží a hlavně jsme celý truck překontrolovali.

A celkové dojmy ze soutěže?

Především je to krásná a velmi dobře zorganizovaná soutěž, ale přece jen jí chybí obtížnost Dakaru. Protože Tunisko není zemí z největších, měří etapy jen kolem 300 km. Ale jede se poměrně rychle, takže únava materiálu stejně přichází. Je to vynikající soutěž, pokud chcete zapracovat na technice jízdy.

Jak probíhala rivalita mezi vámi a Aline Rambeau? Všiml jsem si, že časové rozestupy byly minimální, jezdily jste spolu?

Rivalita byla výborná a i díky tomu nás obě závod velmi bavil, každá jsme chtěla být rychlejší. Protože etapy byly krátké, měly jsme mezi sebou minimální rozestupy. betvadně zasoutěžení si a navíc - člověk má dobrý pocit z oboustranně férového boje.

Potkaly vás během rallye nějaké problémy?

Náš problém se nazývá pérování. Drželo maximálně dva dny. Třetí den už to byla hrůza, všichni jsme v kabině trpěli. Po výměně celé sady tlumičů následovalo totéž, a tak jsme alespoň prohodili zadní tlumiče za přední.
V etapě kolem El Bormy byly špatně vyměřené checkpointy. Podle GPS jsme našli souřadnice CP2,a le nikdo tam nebyl, CP3 podle GPS byl ve skutečnosti CP4, nějak se to celé zmátlo. Ale penalizaci jsme nedostali, nebyla to naše chyba, dostaly jsme s Aline stejný čas. Škoda, protože jsem ji v té etapě pěkně pozávodila.

A co kdybyste měla kompletně ženskou posádku jako Aline?

Ne, to nejde. Zaprvé je všechno vybavení na kamiónu pořádně těžké a zadruhé nemáme prostředky na doprovodný truck jako Aline. Někdo tu údržbu prostě dělat musí a já mám mechaniky ve své kabině.

Nějaké plány na rok 2004?

Před Dakarem bych ráda ještě něco jela, ale nevím, co tomu řeknou sponzoři. Domácí Baja Portugal není pro kamióny vypsána.

A změny na trucku před Dakarem 2005?

Pérování, pérování, tlumiče, tlumiče...A taky víc koníků v motoru.

Jaké výhody má Alinin truck proti vašemu?

Má svůj vlastní doprovod, sám je rychlejší a výkonnější a dle mého mínění má i lepší pérování.

Takže děkujeme za rozhovor...
...a já zdravím do České republiky. Snad se na nějaké soutěži potkáme.


Jiří Vintr, www.car.cz