Etapa ze Zoueratu do Ataru byla nejtěžší v dosavadním průběhu závodu, jak se ostatně předpokládalo. Rychlé pisty, hodně písku, dunová pole, variace na každé terénní téma. Pro Aleše Lopraise dopadala poměrně nevyrovnaně. Úvodní třetina etapy byla z jeho pohledu vynikající, když předjel hned několik soupeřů a dokázal jim ujíždět. Pak však přišly opět drobné technické problémy a pád v pořadí. V polovině závodu tedy Aleš figuruje na pátém místě, se ztrátou 44 minut na Andrého Azeveda a dalších 1:45 minuty na Holanďana Van Ginkela s mimořádně silným Ginafem. 15 minut za Alešem figuruje mimořádně rychlý Staceyho kolega Jacquot, a tak bude další pokračování mauretánských písků mimořádně zajímavé a dramatické.

„Začátek byl z naší strany výborný, dávali jsme do jízdy všechno,“ shrnuje Aleš etapu,“ pak však přišly dva defekty, z nichž při jenom jsme nemohli najít místo pro výměnu a mezitím jsme pneumatiku rozcupovali na kousky. Bohužel také přestal fungovat ventil dohušťování pravého zadního kola, všechno se nabalilo na sebe v nepravý moment a celkem to vzalo určitě přes hodinu.

Na Andrého Azeveda jsme měli v etapě najeto 13 minut, ale nyní jsme v celkovém pořadí za ním o 44 minut. To je docela smůla, ale následující tři etapy rozhodnou, naše pozice jistě není vůbec beznadějná a i při přesile soupeřů ještě máme nárok si na medaile sáhnout.“  Mechanik Petr Gilar ještě dodává: „Když nastane taková závada, musíte vymyslet co nejjednodušší řešení a ještě rychle, protože čas běží a stres je obrovský. Z ventilu systému unikal vzduch a já přemýšlel, jak to ucpat. Vtom jsem si vzpomněl, že jsem měl po kapsách nějaké drobné a hodil jsem je do pytlíku od helmy. Jeden eurocent to spravil, dal jsem jej do systému, ucpal jím příslušné místo a dojeli jsme do cíle.“

Etapa konečně skvěle vyšla Tomáši Tomečkovi, který obsadil 3. místo a v krátkém sledu za ním dojel i André Azevedo.

Náš press car narazil na soutěžní trasu na jejím 169. km při přejezdu centrální mauretánské železnice, určené pro převoz železné rudy, která se tu těží. První z kamionů přijel Stacey, jen těsně za nejlepšími automobily, Holanďan potvrzuje pověst nejlepšího truckového pilota své země.

Hned za ním dorazila dvojice Jacquot a Mardějev, následoval osamocený Van Ginkel, po něm Aleš a až deset minut poté obě Tatry Tomečkova týmu. Na druhém přejezdu už bylo všechno jinak a Aleš jej projížděl jen těsně před Rusem Rešentnikovem na Kamazu a bylo jasné, že mezitím se něco stalo. V bivaku jsme čekali dost nervózně, neboť všichni soupeři už byli na místě. Už jsme věděli, že etapa byla zkrácena a skončila na druhém checkpointu kvůli písečné bouři, kterou jsme si museli projet i my.

Etapa také pořádně protřídila seznam adeptů na dakarské prvenství. Jan de Rooy v etapě do Zoueratu zadřel motor a zůstal na trase. To samé potkalo i jeho syna Gerarda, který etapu sice dokončil na druhém místě, ale s neopravitelně přidřeným motorem. Do etapy nakonec nastoupil Holanďan Brouwer s Ginafem, jehož situace vypadala zprvu bezvýchodně, ale nyní bude jistit záda svému kolegovi Van Ginkelovi, jenž má po letech smůly rozjetý závod snů.

Včerejšek byl dnem smutku pro Martina Macíka, který odstupuje kvůli propálenému těsnění pod hlavou válců. Škoda je to dvojnásobná i pro to, jak skvěle měl Macík závod rozjetý, jeho jízda byla rychlá, přiměřeně agresivní, ale i spolehlivá zároveň, auto do osudného momentu skvěle drželo a do osudného momentu na něm prakticky nebyla žádná práce.

Dnes je na Dakaru dne volna, resp. den oprav. Soutěžní konvoj dorazil do Ataru, jakéhosi neoficiálního centra Sahary. Všechny čekají od zítřka tři písečné etapy, které pravděpodobně rozhodnou o to, kdo si rozdělí poháry.

Jiří Vintr
Loprais Tatra Team
Atar
 

Dakar 2007, foto týmů	Dakar 2007, foto týmů
Dakar 2007, foto týmů	Dakar 2007, foto týmů
Zobrazit celou fotogalerii