Tak je to tady! Dvě tiskovky, konané souběžně v Paříži a Lisabonu, odhalily trasu jubilejního 30. ročníku Dakaru, který by měl být oslavou jubilejního maratónu. Nejen že už byla oznámena nejvyšší účast v historii závodu, ale trasa nabídne snad všechno, co tomu poslednímu ročníku chybělo: písek, písek, písek, duny, duny, duny, dlouhé speciálky (o 50% více soutěžních kilometrů) už od marocké sekce, slavné návraty do končin dávno soutěží opuštěných.

Mimochodem, kdy naposledy Dakar neobsahoval žádnou „chrošťovou“ etapu? Bádám v paměti….relativně málo chroští bylo v roce 2004, v roce 2003 se jelo na sever, ale předtím? Snad rok 1994 a 1993, oba byly ryze pouštní. Hlavně piloti kamionů se zajisté nezlobí, větve dokázaly i velké auto opravdu zdemolovat. O bezpečnostním efektu ani nemluvě – absence průjezdů vesnicemi zmírní riziko srážky s místními obyvateli a soutěžící budou mít alespoň více času a prostoru na to pravé závodění bez zpomalovacích zón.

Tak se vrhněme na start. Potřetí tedy z lisabonského Beléma – znovu připomínám, že pro soutěž a její hostitelské město, stejně tak i pro diváky, je tohle místo startu opravdovým štěstím – málokteré startovní místo v minulosti bylo vybráno lépe, pokud vůbec nějaké. O to příznivěji zní zpráva, že Lisabon bude hostit start Dakaru i v roce 2009!

První speciálky na tradiční trati do algarvského Portimao bude měřit 120 km a bude zcela nová. Ta poslední se velmi povedla, v roce 2008 se pojede v oblasti přece jen více vzdálené od moře. Druhá speciálka na trati do Malagy bude totožná s tou loňskou, kde Josef Macháček vyválel svoji čtyřkolku v rokli podél pisty. Kamiony nejsou ani tentokrát zvány.

A je tu Maroko. Zajímavá novinky čeká soutěžící už na úvodní trati do Er Rachidie. Na její větší část se oddělí trasy motocyklistů a aut s kamiony. Pro bezpečnost účastníků jistě chvályhodné, pro novináře lačných fotografování všech už méně. Kamionům v horách plných prašných cest bude spousta pomalejších osobních aut zavazet.

U Erfoudu začíná druhá speciálka do Varazátu. Povede podobnou oblastí jako letos, ale pořadatelé slibují techničtější horskou všehochuť s trialovými úseky..no, uvidíme. Z Varzazátu se soutěžní karavana vydá snad poprvé do Guelminu, města na silnici před tradičním Tantanem. Na řadu přijdou první těžké dunové úseky.

Ještě než se vjede do Mauretánie, čeká nás etapa do Smary. Bude zajímavé sledovat, kam pořadatelé účastníky pošlou, neboť etapa je velmi dlouhá a obě města jsou od sebe vzdálena relativně málo.

A jsme v Mauretánii. Tam vjedeme přes tradiční hraniční val, speciálka do Ataru (až do Ataru! Ne jen do Zoueratu!) začne nejspíš opět u Bir Mogreinu. Cesta na jih kolem Zoueratu povede po rovných písečných pláních, umožňujících maximální rychlost. Ve druhé polovině etapy přijdou první dunové úseky. Dlouhá etapa bude bez asistencí – ty nesmějí v Ataru ani do bivaku a musejí pokračovat až do Nouakchottu.

Ta zavede soutěžící další písečná etapa, speciálka má poctivých 450 kilometrů a před dnem volna toho už mnozí budou mít dost. Po dni volna je totiž čeká hned pětice skutečných testů výdrže a písečných galejí. Do Nouhadibou soutěž nezavítá poprvé, ale naposled tu byla snad před 14 lety. Trasa vede celá mimo stezky a čeká na ní spousta dunovišť, možná právě zde se bude rozhodovat.

Pak se trasa vrací do Ataru, na řadu přijde i obávaná velbloudí tráva s velkými nároky na techničnost jízdy. Z Ataru se vyrazí do Tidžiky po už poměrně klasické trase – motocyklisté se utáboří bez asistencí na konci speciálky, zatímco ostatní pokračují až do Tidžiky. Trasa do Kiffy je poměrně krátká, ne už tak speciálka, kterou pořadatelé vyhánějí do těžkých písku stilem cik cak. Z Kiffy se většinou pokračovalo do Mali a začínaly „chrošťovky.“ Tentokrát tomu tak nebude, čeká nás jediný letošní loop neboli okruh.

Ten povede znovu velmi těžkými písky a protne i legendární pouštní průsmyk Nega. Je velmi pravděpodobné, že se všechno rozhodne právě ve druhé polovině v písečném pětiboji mezi Nouakchottem  a Kiffou. Z Kiffy do cíle zbývají už jen dvě etapy, věřili byste tomu? Většinou to byly tři až čtyři…

Na úvod dlouhý přesun po silnici a pak start speciálky do St. Louis. V 80. letech bylo St. Louis tradičním etapovým městem, v poslední době však taras vedla povětšinou jinudy, přes Tambacoundu. Dakar se sem vrací po 11 letech! Na závěr malá změna: dojezd u Růžového jezera je sice jedinou speciálkou, ne však jediným programem dne, neboť soutěžící si musejí do Dakaru dojet. Poslední klidný den bude obětován pravé soutěžní poctě poušti.

Suma sumárum, hned osm těžkých písečných a dunových etap za sebou, předtím čtyři marocké rozbíječky.

A čísla? 9273 km celkové délky a 5736 km speciálek, vesměs písečných. To vše je porce, na kterou je proč se těšit. A autor článku už se sám sebe ptá, jak bude náš press car navigovat z Nouakchottu na etapu do Nouhadibou, kde bude velmi těžké projet, a pak se dostávat zpět 500 km po rovné silnici do Ataru, abychom stihli dojezd další etapy. Stejně tak start z Ataru do Tidžiky… po silnici se tam dá dojet snad s 800kilometrovou zajížďkou… inu, uvidíme.

Těšme se.

Jiří Vintr

Dakar 2007- trucky objektivem Jirky Vintra	Dakar 2007- trucky objektivem Jirky Vintra
Dakar 2007- trucky objektivem Jirky Vintra	Dakar 2007- trucky objektivem Jirky Vintra
Zobrazit celou fotogalerii