Tak jsme se po roce opět dočkali, mapa nového ročníku je před námi. Nic naplat, že rok od roku vypadá „čím dál tím stejně,“ opět je před námi klasický Dakar na tradiční ose Maroko – Maueretánie – Mali – Senegal s tradičními opěrnými body Zoueratem, Atarem a Bamakem.

Kdo viděl celkovou délku letošního ročníku (9043 km) a hlavně počet měřených kilometrů (4813), mohl v porovnání s ročníky jinými trošku ohrnout nos. Ano, speciálky jsou opravdu kratší, ale to pravé se nachází jinde. Poprvé od roku 1991 se prakticky po celé délce trasy budou soutěžící obejít bez satelitní navigace. Ne že by byla zcela deaktivována, ale bude určena spíče pro kontrolní navedení posádek v blízkosti kontrolních bodů nebo v případě, že se posádka ztratí.

Novinkou jsou tzv. hidden way points – v blízkosti kontrolních bodů a dojezdů etap závodníkům naskočí na přístroji šipky a pokud se nepodaří najít správnou trasu, budou jen ony krom itineráře tím jediným vodítkem. Zapnutí satelitní navigace povede k penalizacím. Dakar 2006 tak nebude trápit tisícikilometrovými přejezdy, ale o to náročnější bude pro navigátory.

Lisabon bude bezesporu důstojným dějištěm startu, letos však chybí prolog. Portugalsko však nabízí dostatek terénů pro regulérní rychlostní zkoušky, každá v délce okolo 100 km, a to je dost na to, aby se do Afriky odjíždělo s už vykrystalizovaným realistickým pořadím, nezkresleným přidělenými startovními čísly. I závodníkům budou testy v Portugalsku jistě vyhovovat lépe než bahenní lázně prologů. Nebezpečím mohou být předjížděcí manévry při tom, jak malé budou časové rozestupy a jak početné bude rekordní startovní pole.

Ano, právě ono je nejlepším důkazem, jak komerčně úspěšným závodem Dakar nyní je, i když si nejsem jist, je-li takový kolos za všech okolností tím nejlepším pro sportovní úroveň podniku a je otázkou, nakolik pořadatelé zejména v úvodní třetině všechny účastníky zvládnou. I s asistencemi vystartuje na 745 posádek, to opravdu nemá obdoby (vloni 695), pořadatelé slaví úspěchy i s připuštěním asistencí. Jen v kamionové kategorii startuje na 80 strojů – srovnejte to například s roky 2001-2002, kdy se počet startujících trucků s bídou přehoupl přes třicítku. Ještě netrpělivěji můžeme očekávat startovní listiny.

Zajímavé je, že tentokrát dají startující historicky nejvíce ostrých kilometrů při průjezdu Marokem, které nikdy o konečném pořadí nerozhodovalo. Je to záměr, nebo bezradnost pořadatelů ve vytyčování nějakých nových tras přes klasické úseky střední Mauretánie? Letos odpadají etapy v okolí Tichitu a Tidjikji, celou oblast překlene jedna, nejdelší etapa z atlantského pobřeží v Nouakchottu až do malijské Kiffy, hned po ní půjde velmi krátká etapa do Kayes, kde naopak soutěžící zabrousí do vegetačně bohatého území, v němž bude bez GPS náročná orientace.

Pořadatelé deklarují na 38 % nováčků mezi motocyklisty, ale jen 8% v kategorii automobilů. Právě mezi automobily a kamiony si mezi přihláškami bylo možno vybrat i na základě kvalitativních parametrů a zejména u těžké vozby to zřejmě bude znát.

Jiří Vintr

Offroadmarathon Podbořany 2005, foto Miloš Jenčík	Offroadmarathon Podbořany 2005, foto Miloš Jenčík
Offroadmarathon Podbořany 2005, foto Miloš Jenčík	Offroadmarathon Podbořany 2005, foto Miloš Jenčík
Zobrazit celou fotogalerii