www.car.cz
 

Viktor Szabó bilancuje - Příliš mnoho technických problémů....
     30.12.2004 03:30 - tisková zpráva


Viktor Szabó: „Stát na startu je famózní pocit“

 

         Plzeňský jezdec Viktor Szabó letos poprvé nakouknul mezi „velké kluky“ a absolvoval svou první sezónu za volantem vozu specifikace WRC. Nejen o této kapitole jeho závodnického života jsme spolu mluvili na sosnovském Setkání mistrů:

 

Jak se cítíš na „Setkání mistrů“ mezi takovými jmény jako Triner, Kresta, Pech…

Samozřejmě je to hezký pocit, ale zároveň i pocit, že sem zatím ještě úplně nepatřím, protože nejsem žádný mistr a teprve sbírám zkušenosti, kterých mají nejen výše uvedení na rozdávání.

 

Mnoho fanoušků si tě všimlo až letos, když jezdíš s wéercéčkem. Mohl bys popsat svou předchozí jezdeckou kariéru?

Rallye jsem sledoval už odmalička. I mé první vydělané peníze šly do závodů a od osmnácti jsem se tomu snažil věnovat vše. První závod byl v Blovicích. V tomto kraji jsem vlastně vyrostl, první dva roky jsem nejel nic jiného než právě Blovice a rallye pravidelnosti se Škodou 1000 MB. Pak se podařilo postoupit do současných aut, to bylo s felicií šestnáctistovkou. Po dvou letech jsem přešel k nissanům do Rota, kde jsem jezdil jeden rok s enkem a loni s áčkem.

 

Podle toho by se dalo říct, že už jsi celkem vyježděný a že toho máš už hodně za sebou…?

Ono to takhle vypadá, ale bohužel v každé sezóně byly vždycky tak dva tři závody a na víc už nebylo. Takže vlastně až loňská sezóna byla první téměř kompletní.

 

Letos jsi v Okříškách poprvé sednul do wéercéčka. Jak ses k němu vůbec dostal a jaké bylo ho řídit?

Dostal jsem se k tomu celkem jako slepý k houslím. Loni jsem jezdil s áčkovou almerou od Rota a to už bylo v dané třídě celkem nekonkurenceschopné auto. Chtěli jsme zůstat ve stejné třídě, protože áčka se nám líbila. Poohlíželi jsme se po Fordu Escort Maxi kit, který provozoval tým Charouz Racing Systems, jemuž šéfuje pan Kubíček. Ale rozhodlo se, že escort pojede všechny kopce, bude na ně pořád připravený a nebude k dispozici na rallye. Tehdy se pan Kubíček rozhodl, že mě dostane do wéercéčka, což se mu bohužel povedlo (smích). Svůj podíl na tom nese také Vašek Pech, kterému jsem také hodně zavázán.

 

Jaký to byl přechod? Moc drsný?

Na focuse ­– to byl hodně drsný přechod. Navíc se to odehrávalo za těžkých podmínek, které na Vysočině panovaly, kdy bylo hodně sněhu a hodně mokro. Focus je hodně náročné auto na ovládání, takže to bylo dost těžké. Přechod na oktávku už tak drsný nebyl, tam jsme se adaptovali docela dobře. Bohužel je u ní obrovský problém se spolehlivostí, kromě Sosnové jsme vlastně letos neměli jediný závod, kde bychom nemuseli řešit nějaké problémy. Pak se to negativně odráží na vyježděnosti, protože když člověk nejede jediný závod v sezóně pořádně a naplno, na konci sezóny se nestačí divit, kde už je konkurence.

 

Když se ohlédneš zpět, udělal bys dnes něco jinak?

Samozřejmě bych se pokusil sehnat víc peněz, abych mohl jet celou sezónu s focusem. Ale sehnat peníze je čím dál obtížnější. Dopředu ale člověk nemůže vědět, jestli technika bude fungovat, nebo ne. Ještě loni auta Profiku fungovala, letos také jedno auto fungovalo, takže jsem měl spíš jenom smůlu. Musím ale říct, že si moc vážím vztahů s Karlem Trněným, že si vycházíme vstříc a nemám s ním jediný problém.

 

Zkrátka nemůžu říct, že Profiko by byla špatná volba. Samozřejmě je dnes rallysport tak trochu business a proto člověk i v této branži někdy bohužel narazí na lidi, kteří mají potřebu vytěžit z druhého  maximum. Opomíjí pak sportovní stránku věci a překračují hranice korektních vztahů. Mám ale pocit, že u týmů disponujících vrcholovou technikou u nás převládá profesionalita a jednají s klienty na velmi slušné úrovni.

 

V Blovicích jsi s octávií dojel až do cíle. Říkal jsi, že to je pro tebe domácí soutěž. Cítil jsi nějakou větší podporu fanoušků a nevytvářelo to na tebe tlak?

Skoro bych to ani takto neřekl. Tlak to na mne nevytvářelo, rychlostky byly částečně známé, částečně obnovené, takže jsem se cítil úplně stejně jako kdekoliv jinde. Žádný výrazný rozdíl bych v tom neviděl.

Měli jsme ale celou soutěž potíže s řazením, takže většina mé pozornosti spíše směřovala tímto směrem.

 

Chtěl jsi tuto sezónu pojmout jako výukovou, a nakonec jsi toho moc nenajezdil. Přesto, co ti uplynulá sezóna dala?

Za prvé mi dala spoustu nádherných životních zážitků, které se nedají s ničím jiným srovnat. Už jsem provozoval spoustu sportů, ale atmosféra při rallye je zkrátka výjimečná. Když stojíš na startu, je to úplně famózní pocit, a když se ti povede průjezd RZ ve světovém stylu, je to paráda. Člověk to prožívá už dva tři dny před závodem, kdy to cítí na své psychice. Takhle silné emoce si v žádném jiném sportu prožít nejde. To musí člověk vyzkoušet…

Auto jsem se asi ovládat naučil. Problém, že časy ještě nejsou podle mých představ, je v tom, že nejezdíme pravidelně a když ano, tak auto moc nefungovalo.. Potom má člověk na RZ v rukou nejistotu, je svázán pocitem zodpovědnosti a brzdí dřív, než je třeba. Není to tedy tím, že bych se nenaučil řídit auto, ale že mám málo naježděno. Každopádně byla tato sezóna krokem dopředu.

 

Jak se změna auta projevila na tvé mediální popularitě? Je hodně znát, že jezdíš s WRC a ne s áčkovou almerou?

Samozřejmě to tak asi bude, ale na své osobě to zatím nepociťuji,  Nicméně se samozřejmě budu pokoušet přesvedčit diváky a fanoušky rally, že má jízda stojí za jejich pozornost., Uvidíme, jakým způsobem se nám podaří zajistit příští sezónu. Kdyby nám bylo přáno, pokusíme se pokračovat ve wéercéčku alespoň v rallysprintech, ale všechno je dnes ještě ve hvězdách.

 

Takže příští sezóna ještě není úplně nalajnovaná?

Je navrženo několik směrů, ale ještě není jasné, kterým se vydáme. Jednání s partnery jsou teď v plném proudu.

 

Letos jsi absolvoval z velkých soutěží jenom Šumavu, proč žádný jiný nevyšel?

Převážně z časových  důvodů. Mám za sebou pracovně velmi náročný rok.

 

Nemyslíš, že několik závodů MMČR i s méně výkonným autem by ti dalo víc než sezóna sprintů?

Stoprocentně. Já tvrdím, že jeden velký závod vydá za tři sprinty a v podstatě to odpovídá i kilometráží. Navíc člověk jede ty kilometry v kuse, takže i v tomto směru je MMČR lepší. Ale zkrátka jsme zvolili tuto cestu a ve wéercéčku se mi moc líbí. Produkční vozy mi nepřijdou tak atraktivní, čímž ovšem nechci říct, že by to bylo špatné závodění. Sedmá, či osmá evoluce mitsubishi už je téměř srovnatelná s octávií, se kterou jezdíme. Ale ovládání auta a pocit z jízdy je někde jinde.

 

Když jsme mluvili o tvých plánech na příští sezónu, jaké jsou tvé plány do vzdálenějšího budoucna? Čeho bys chtěl v rallysportu dosáhnout a co je tvým snem?

Mistrovství světa je snem každého závodníka. I já bych tam rád jednou závodil ale určitě to není mou prioritou. Žádné přehnané plány nemám, necpu se do světa, líbí se mi i naše mistrovství. Myslím, že tu máme spoustu kvalitních soutěží, takže co nejlepší umísťování v českém mistráku mě bude plně uspokojovat. Já tento sport dělám proto, že mě to baví a že se mi to líbí. A to přesto, že si člověk místy klade i otázku, jestli mu to stojí za to obrovské úsilí a ty peníze, které do toho vkládá. Vždycky však ihned  dojdu k závěru, že rozhodně ANO!

 

Viktor Szabo by tímto chtěl poděkovat svým obchodním partnerům za podporu, stejně jako všem, kteří se starali o technické zabezpečení jeho startů. Všem příznivcům rallyového sportu pak přeje úspěšný rok 2005 a mnoho nezapomenutelných zážitků při sledování rallye.

 

           tisková informace

   -Vicky- Media Productions          

 foto: F. Dušek, V. Hausknotz

 

 

 

 

 

 


 
 
Fotogalerie:   Rallye Show Modřice 2004 trochu jinak ..

 
 

© 2008 Webfarm s.r.o. - info@webfarm.cz - ISSN 1803-1692 - rss/xml doudoune canada goose pas cher  canada goose pas cher   canada goose Schweiz  Belstaff Leather Jackets canada goose