Hned úvodem musím říct, že závod ve španělském Albacete řadím mezi ty úplně nej…, které jsem v kariéře jezdce a manažera zažil. Celý tým mi udělal strašlivou radost, stejně velkou, jakou jsem prožíval při svých titulech mistra Evropy, Gerdově prvním vítězství s Buggyrou v Zolderu 2002 nebo Davidově světovém rychlostním rekordu z loňského roku.

Ještě v sobotu ráno jsem si prohlížel profil trati a říkal si, že to může být dobré. Pak dorazila zpráva o vítězství Gerda v kvalifikaci, tři hodiny poté o jeho triumfu v pohárovém závodě. Fantazie! Nepopsatelný pocit zadostiučinění! Ten se pak zdvojnásobil poté, co jsem viděl obrázky Gerdovy jízdy! Jel absolutně dokonale, uvolněně, v totální pohodě!
Další den později dokonal týmový triumf David, který si po Barceloně připsal dalších třicet bodů a je ve hře o titul. Opět skvělý výkon, podtržený dvěma nezpochybnitelnými vítězstvími nad dosavadním suverénem Egonem Allgaurem! Co více si přát!
Z Albacete jsme si tak odvezli všechna vítězství! Buggyra MK-R01 dokazuje, že hned ve své první sezóně představuje vážnou hrozbu pro speciály MAN, které vládnou této třídě od roku 2000. Rozhodně nechci, aby má slova zněla nějak nabubřele, ale možná přichází čas pro změnu!
Na závěr jsem si nechal penalizace, se kterými se museli vyrovnat oba naši jezdci. Jsem rád, že se oba zachovali jako profesionálové, respektovali pokyny týmového vedení a žádné z rozhodnutí nekomentovali. Zachovám se stejně. Za léta strávená ve světě truckracingu jsem se totiž naučil, že rčení: „Mluviti stříbro, mlčeti zlato“ platí v našem sportu dvojnásob!

 

 

Buggyra