www.car.cz
 

Podzim na silnici. Pár RAD k bezpečnosti silničního provozu
     19.10.2005 09:46 - tisková zpráva


Aral, dejte přednost bezpečnosti!

Podzim na silnici

Věděl, že když na dálnici padne mlha, musí jet opatrně. Jenže tentokrát pospíchal, jeho dcerka slaví narozeniny. Červené mlhovky auta před ním sledoval z dostatečné dálky. Alespoň si to myslel. Mlha ale zhoustla a „červené oči“ se k němu nebezpečně přiblížily. Šlápl na brzdu. Dálnice se změnila v dráhu na curling. Nad autem ztratil kontrolu. Během čtyř vteřin před nárazem si uvědomil, že narozeniny své dcery nestihne. Už nikdy.

 

Praha, 17. října 2005 – Podzimní měsíce si na silnicích v Česku jako každý rok vyberou nejvyšší daň v podobě lidských životů. Ze všech měsíců v roce, kam se v počtu mrtvých za říjen a listopad „hrabe“ prosinec a leden. Minulý rok zahynulo nejvíce lidí právě v říjnu. Sto čtyřicet tři. V listopadu dvaadevadesát. Proč? Příčiny jsou stále stejné. Mnozí řidiči si podzimní smrtelné hrozby nikdy neuvědomí. Možná až tehdy, kdy dojde i na ně. Umíme jezdit? Domníváme se, že ano. Ale opak je pravdou. Proč nesnížíme rychlost, když je námraza? Proč se tlačíme na auta před námi, když je mlha? Proč se dostaneme do smyku, když zatáčíme na sněhu? Proč každý den zemřou na našich silnicích tři lidé? Protože neumíme jezdit.

 

První sníh, protivník řidičů

Podzim rovná se mokro, mlhy a námraza. Řada řidičů je vždy překvapena prvním sněhem. Vůbec nepočítají s tím, že se auto chová jinak, než na suchu. Rychlost 130 km/h na dálnici je za takových podmínek nepřiměřená. Také hloubka vzorku pneumatik pod tři milimetry je při ztížených podmínkách malá. Tady platí základní doporučení. Zachovávejte pravidlo 4x4x4. Tedy 4 stejné pneumatiky se 4 mm hlubokým vzorkem a staré maximálně 4 roky. „Nazouvat zimní pneumatiky je užitečné s příchodem období, kdy je již reálný výskyt náledí a sněhové pokrývky, tedy přibližně s příchodem listopadu. Je velmi užitečné sledovat informace o vývoji počasí,“ radí Jan Pavlík z Českého hydrometeorologického ústavu. Jedině tak mohou být řidiči připraveni na první náledí a častější výskyt mlh. Ty patří k tradičním nebezpečím podzimu.

Dvě sekundy pro život

Mlha vzniká při ochlazení vzduchu pod teplotu rosného bodu. S mlhou se můžeme setkat prakticky všude. Dramatické snížení viditelnosti v mlze se neblaze projevuje ve statistikách silniční nehodovosti. Dohlédne-li řidič jen na vzdálenost menší než 50 metrů, nastává kritická situace. Je třeba jet nejvýše tak rychle, aby bylo možné na viděném úseku bezpečně zastavit. Nemáte odhad? Proto existuje metoda „21-22“, kdy se vzdálenosti převádějí na odhad času. Zvolte si nějaký pevný bod na okraji silnice – patník, strom, sloup – a od okamžiku, kdy vozidlo jedoucí před námi tento bod míjí, začněte počítat sekundy. Je-li interval, než přijedete ke zvolenému bodu, větší než 2 sekundy, jedete v bezpečné vzdálenosti. Uvedené hodnoty však platí jen pro suchou vozovku. Na mokré vozovce a za snížené viditelnosti podzim je zapotřebí interval prodloužit. A v mlze samozřejmě dbát na rozsvícená mlhová světla. „Kromě mlhy je vhodné mlhovky použít i za hustého lijáku, nebo chumelenice. V podstatě by měla tato světla usnadnit situaci v okamžiku, kdy potkávací nebo dálková světla vytváří před vozem neprůhlednou světelnou stěnu,“ radí technický expert Petr Kunzl.

Hurá do školy (smyku)

S první námrazou či sněhovou pokrývkou na našich silnicích přichází nehody zaviněné řidiči, kteří neumí ovládat vozidlo ve smyku. Jízdu na kluzkém povrchu by si každý měl nacvičit někde mimo běžný provoz, na uzavřeném prostranství. O možnostech profesionálních „škol smyků“ či bezpečné jízdy se lze informovat v automotoklubech. Náhlé nebezpečí vedle smyku je, obzvláště za svítání nebo při soumraku, střet s divokou zvěří, která v podzimní době přebíhá přes silnice. I tam, kde na to dopravní značka neupozorňuje. Bohužel, i dálnice bývá oplocena jen v nejexponovanějších úsecích. Sychravý a chladný podzim má navíc vliv na lidskou psychiku: „Z psychologického hlediska nastupuje u lidí období častějších depresivních nálad, splínu, melancholické skleslosti, otrávenosti vnějším prostředím a přecitlivělé touhy po domovu a odpočinku,“ říká dopravní psycholog Jiří Seidlic.

Silnice není závodní dráha

Psychický stav řidiče se promítá i do řízení vozu. Jakékoli přecitlivělé melancholické nálady a stavy vedou k podrážděnosti, nesoustředěnosti a rychlejší únavě. To je další voda na mlýn agresivních řidičů. „Agresivní řidiči přeceňují vlastní síly i možnosti svého auta. Předjíždějí tam, kde nemají a neustále porušují rychlost. Berou jízdu jako hru a neuvědomí si, že malá chyba v takové rychlosti může znamenat konec jejich života nebo doživotní zmrzačení někoho jiného. V normálním silničním provozu se agresivní jízda provozovat nemůže, to nejsou závody,“ míní známý jezdec rallye Emil Triner. Čím to je, že právě řidiče z České republiky považují ostatní Evropané za vůbec nejhorší? Agresivita a „trumfování“ je pozůstatek z dob, kdy auto nemohl mít každý.

 

Účastníci nehod mohou zůstat labilní

 

Zavinit vážnou dopravní nehodu neznamená pouze zničené auto, končetiny v sádře, peněžitý trest nebo několik let ve vazbě. I navenek otrlé a pevné povahy se po nehodě psychicky sesypou jako domeček z karet. To by si měl uvědomit každý řidič, který si myslí, že je jeho plechové auto nedobytný hrad. Usmrcení nebo zranění při dopravní nehodě snižuje kvalitu života i životní úroveň – nejen osob samotných, ale i rodiny a blízkých. „Účastník i svědek dopravní nehody je vystaven riziku vzniku posttraumatické reakce, ze které se může postupně rozvinout stresová porucha výrazně snižující kvalitu života. Příznaky mohou být poruchy soustředění, spánku, emoční lability, až stavy zmatenosti a závažné poruchy chování,“ říká šéf Centra krizové intervence bohnické psychiatrické léčebny Martin Hollý.

 

Víte, že:

·        Za extrémně nepříznivé viditelnosti může klesnout příjem informací až na desetinu normální denní ostrosti vnímání?

·        Na blátě je brzdná dráha při rychlosti 80 km/h až dvacetkrát delší než dráha z rychlosti 40 km/h na suché vozovce?

·        Vozovka na mostech bývá chladnější, než vozovka v terénu. Působí zde totiž proudění vzduchu pod mostem.


 
 
Fotogalerie:   Tři boudy z Chříce od Zdeňka Rejny

 
 

© 2008 Webfarm s.r.o. - info@webfarm.cz - ISSN 1803-1692 - rss/xml doudoune canada goose pas cher  canada goose pas cher   canada goose Schweiz  Belstaff Leather Jackets canada goose