Velmi obtížné a dlouhé rychlostní zkoušky Rally Bohemia se staly dějištěm premiéry posádky Václav Dunovský – Jiří Stross v soutěži seriálu MMČR. Loňští sprinterští šampióni skupiny N se rozhodně neztratili.

Už při seznamovacích jízdách uchvátila nováčky v soutěži mezinárodního šampionátu náročnost i krása rychlostních zkoušek zapsaných v itineráři letošní Rally Bohemia. „Seznamovací jízdy proběhly naprosto bez problémů, až na velké dusno. Omezení rychlosti nám nevadilo. Naopak. Uvítali bychom ho na každé soutěži. Naše auto stejně nejede rychle a nemuseli jsme před sebe pouštět moc posádek, které nás dojely. Celé pole se hezky rozprostřelo. Bylo příjemné nemuset se stále dívat do zrcátek, kdo za námi letí jak blázen. O to lépe bylo možné  soustředit se na tvorbu rozpisu. Psaní Návarova bylo trošku nekonečné, ale vzhledem k tomu, že to byla jediná erzeta dne, bylo to v klidu.

Už samotné seznamovací jízdy jsme si užili. Krajina a místa, kudy celá trať vedla, u nás asi nemají obdoby. Srovnatelný je snad jen Krumlov. Nádherné rychlostní zkoušky nabídly úplně vše, co může asfaltová soutěž nabídnout. Široké, úzké, do kopce, z kopce, v lese, v obci, čisto, vytaháno, prostě všechno. Pro Rallyesport Poděbrady je navíc Rally Bohemia srdeční záležitostí. Zároveň to byla moje premiéra v MMČR, takže jsem to všechno bral velmi vážně.

Neměli jsme ale žádné ambice. Jediný cíl bylo dojet až na cílovou rampu. Já jsem dosud absolvoval nejdelší erzetu patnáct kilometrů, což nebylo oproti těmto úsekům nic. Zajímalo nás, jaký odstup budeme mít od rychlých posádek v N2 jezdících MMČR. Navíc od loňského podzimu jsme se poprvé potkali opět jako soupeři s kamarády Janem Šlehoferem a Zbyňkem Soběhartem.

Také technické přejímky proběhly bez větších problémů. Pouze při odjezdu od technických komisařů si najednou jeden z nich vzpomněl, jestli náhodou v naší sériové hondě nemá být navíc odsávací ventil nádrže (jako u vozů s nádržemi uvnitř). Po diskusi s dalšími dvěma byl vyveden z omylu a my mohli odjet,“ zhodnotil Václav své poznatky a ambice před startem.

Úvodním rychlostním testem byl tradičně divácky atraktivní okruh v Sosnové. Václav s Jirkou zahájili čtvrtým časem ve třídě. Jízdu po okruhu si však užili. Opravdové závodění však začalo až v sobotu ráno.

„Na první sekci byla Honda obuta na intermedia a stejnou směs měly i dvě rezervy. Na městskou erzetu zněl jasný rozkaz – v klidu jí projet a neudělat žádnou hloupost. Hned po startu jsme navíc potkali dva havarované vozy. I díky tomu jsem zvolnil možná až moc. Ztráta byla na tak krátký úsek docela velká. Následoval  Sychrov – první velká zkouška. Věděli jsme, že to bude neskutečně klouzat. Zkusili jsme závodit, byť stále s velkou rezervou. V jednom místě jsme couvali a dvakrát jsme si pěkně skočili. Na prvním dřevěném mostku nás potkala slušná krize.

V nájezdu mezi pole přes bouli dostala honda obrovskou ránu do lyžiny. Na prvním Šumburku jsme opět trošku přidali, ale hlavně sjezd do Tanvaldu byl hodně opatrný na brzdách. Bylo nutné si uvědomit, že soutěž je pořád na začátku. Při jednom zkrácení zatáčky jsme měli strach z defektu. Naštěstí se ukázalo, že vibrace způsobily jen nečistoty v ráfku. V servisu proběhla běžná kontrola. Mechanici se zaměřili na celý předek díky ráně ze Sychrova.

Byla však pouze zdeformovaná příčka, ale vše ostatní vypadalo v pořádku. Obuli jsme na celé auto suché, středně tvrdé pneumatiky. V rezervě zůstala dvě intermedia,“ popisuje Václav své premiérové kilometry na Bohemii.

„Druhá sekce začínala první Smržovkou. Ta se nám celkem vydařila, byť jsme mohli jet rychleji. Pěkně jsme si zanadávali v retardéru na náměstí ve Smržovce. Ale necouvali jsme. Na druhém Sychrově jsme vzhledem k času z prvního průjezdu chtěli zaútočit a zkusit najet důležité vteřiny.

Bohužel se zkouška jela jako volný průjezd po havárii posádky Brynildsen - Giraudet. V servisu opět proběhla důkladná kontrola brzd a přezuli jsme přední kola na tvrdou směs. Druhou Smržovku jsme jeli opravdu naplno. Ovšem na náměstí ve Smržovce jsme museli couvat, navíc zhasl motor a nastartovat se povedlo až napodruhé, protože mi nešlo otočit klíčkem. V jednom pravém odbočení v závěrečné části jsem brzy zatočil a pravými dveřmi zavadil o sloupek plotu.

Na čas to ale nemělo žádný vliv. Druhý Šumburk zakončoval sobotní etapu. Start byl zpožděn a chvíli to vypadalo na zrušení testu. My jsme ale chtěli jet. Jeli jsme až na pár pasáží naplno a vyplatilo se to. V servisu proběhla kompletní kontrola vozu a byly vyměněny všechny brzdové destičky,“ hodnotí Václav náročné erzety. Po první etapě mu patřilo první místo ve třídě N2 s náskokem na Šlehofera 18,3s a na Čermáka 33,9s.

Druhá etapa nabídla erzety Chloudov a Návarov. Právě rychlostní zkouška s legendárním přejezdem přes dřevěné mostky měla rozhodovat o mnohém.  

„Nejkratší zkouška celé soutěže, sedmikilometrový Chloudov, se nám moc nepovedla, i když se nám zdálo, že držíme slušné tempo. Na prvním Návarově asi nikdo netušil, co se bude na tak dlouhém úseku dít. My měli ještě docela velký náskok. Proto jsme začali s rozvahou. V cíli jsme se ale divili  obkladu, který jsme dostali. Na druhou stranu to vlastně obklad nebyl – šestnáct vteřin na čtyřiceti kilometrech totiž není ztráta ani 0,5s/km. Je to obrovská zkušenost ohledně zvolení tempa jízdy na dlouhém úseku. V servisu proběhla opět kontrola podvozku a brzd.

Právě s brzdami jsem nebyl na rozdíl od soboty v úvodní nedělní sekci spokojen. Nové destičky nějak nesedly. Ve druhé sekci už bylo opět vše v pořádku. Byly vyměněny přední pneumatiky za úplně nové. Pro druhou sekci jsme dostali pokyn v klidu dojet, že nyní by byl nesmysl celou soutěž pokazit. První krátkou erzetu jsem se rozhodl jet úplně naplno. Opět jsme ale dostali. Netuším kde. Končilo se druhým Návarovem.

Opět jsem nedbal pokynů a od prvního metru jel naprosté maximum. Asi v polovině zkoušky ale začalo silně pršet. Stěrače šly naplno, chvíli bylo jen mokro, potom zase padaly kapky. V té chvíli jsem se rozhodl i já, že bude lepší zvolnit a dovézt auto do cíle. Útok se nám tedy nevydařil. Věřím ale, že kdyby se nerozpršelo, tak jsme kluky předjeli. Na klouzavém totiž oni umí, takže v průběhu zkoušky byl náš náskok určitě větší, než  čtyři vteřiny v cíli,“ domnívá se Václav.

„Závěrem bych chtěl zmínit, že i přes porážku můžeme výsledek považovat za vítězství. Vůbec dojet tak náročnou soutěž je skvělé. Nic nádhernějšího a těžšího jsme ještě nejeli. Rally Bohemia bude, co do kvality a krásy rychlostních zkoušek, minimálně letos královnou v České republice. Jsme rádi, že naši srdeční soutěž jsme mohli vůbec absolvovat.

Díky za to patří našim partnerům, vedení týmu Rallyesport Poděbrady a samozřejmě Sparrow racing teamu za připravenou techniku. Samozřejmě děkujeme i fanouškům podél trati za podporu. Mávali prakticky všude a byli skvělí. Do Kdyně posíláme ještě jednou gratulaci a poděkování za skvělý souboj,“ zakončil své povídání Václav Dunovský.

Vlastimil Resl

Motorsport-review.cz

Zobrazit celou fotogalerii