Vstup do národního šampionátu a hned první závod třetí a čtvrtá příčka. Pak sice už ani jediná soutěž, kde by oba týmové vozy viděly společně pomyslný šachovnicový praporek, pro obě posádky ale co cílová rampa, to úspěch. A když se pak body podtrhly a sečetly – bylo z toho dvojnásobné obsazení stupňů vítězů konečného hodnocení sezóny sprintrally ve třídě A/1400.

Premiérovou soutěží sezóny 2007 byla Rally Vysočina, kam vyrazily i obě felicie týmu Mad Max s nepřehlédnutelnými oranžovými nárazníky. Robertu Čonkovi s modrým vozem i Radovanu Marešovi s bílým autem se soutěž nadmíru vydařila a svorně se statečně bili o třetí a čtvrtou příčku mezi áčkovými čtrnáctistovkami. „Jelo se na klouzavém, mokrém povrchu a to mi přesně vyhovuje,“ vzpomíná na své účinkování v Okříškách Robert. „Báječně jsem se bavil, parádně pozávodil s Radkem a i časy byly slušné. Doufali jsme, že to je dobré zahájení dobrého roku…“  Následující soutěž seriálu, Lužické hory, ale už pro modrou škodovku nebyla vůbec šťastná, technika jí zradila už na úvodním testu. Čest týmu však na severu úspěšně hájilo alespoň bílé auto, Radovan vybojoval dokonce stříbrný věnec. „Soutěž se nám moc líbila a až na jedno zaváhání se nám na jejích těžkých tratích opravdu dařilo. Kromě suveréna sezóny Honzy Dohnala nás navíc nikdo netrápil. Musím pochválit i spolujezdce, už téměř není znát, že jede teprve první sezónu a vlastně hlavně sbírá zkušenosti,“ vyjadřoval Radovan v cíli své pocity i radost z navigátora Michala Vítka.

Jestliže soutěž v Hrádku nad Nisou vyšla alespoň jednomu autu, Tišnov a Kopná skončily předčasně pro bílý i modrý vůz. Tým přesto neztrácel optimismus a nacházel i záblesky posunu k lepším časům: „Zatímco v Lužických horách i v Tišnově jsme odstoupili už na prvním testu, na Kopné jsme dojeli až do prvního servisu – v tu chvíli jsme navíc směřovali k dalšímu bronzu v naší dobře obsazené třídě,“ konstatovala navigátorka Iva Víchová, která po úvodní soutěži sezóny vedle Roberta nahradila Renatu Maršálkovou. Štěstí v neštěstí byla také skutečnost, že se s výjimkou suveréna třídy Jana Dohnala nedařilo ani mnoha dalším soupeřům, situace v celoročním hodnocení třídy tak zůstávala otevřená.

Před šumavským dvojbojem se proto Robert Čonka rozhodl vsadit na spolehlivost. V Horažďovicích na Agropě z toho bylo čtvrté místo. „Začali jsme až moc vlažně, pak jsme navíc ve vojenském prostoru měli defekt, a tak jsme na stupně vítězů zkrátka nedosáhli,“  rozebírá soutěž jezdec. „V poslední třetině jsme se zdrželi u havárie jednoho ze soupeřů, což nás také hezkých pár vteřinek stálo, no a závěrečný útok už nevyšel. Nebo přesněji – byli jsme ještě rádi za ´bramborovou medaili´, protože jsem v honbě za soupeři udělal jezdeckou chybu a chvíli jsme byli mimo trať. Z Prachatic o pár týdnů později jsme si naštěstí už věnec vezli.“  Druhá letní šumavská soutěž opravdu znamenala pro modrou felicii úspěch. Na post navigátora se skoro po roční pauze vrátil Karel Hejný a jakoby i tato okolnost přispěla k všeobecné pohodě kolem vozu. „Nebylo to zas až tak úplně idylické, na třetím testu se poškodilo táhlo řazení a my absolvovali několik desítek kilometrů na zařazenou šestku. Pak nám pochopitelně chvilku trvalo, než jsme se vrátili na medailovou příčku, kterou už jsme drželi v úvodu. Ale podařilo se,“ vzpomíná na letní dny spolujezdec.

Radovan Mareš Agropu obětoval pracím na zvyšování spolehlivosti auta, v Prachaticích ale motor opět zastávkoval a bylo po nadějích. Chuť si ale Východočech spravil v závěrečných Jeseníkách, kde v duchu celé sezóny pro změnu  celotýmovou radost pokazily technické potíže modrého auta. Radovan startoval netradičně s Klárou Šillerovou a vůz úspěšně nástrahami těžké rally dovedl až k zelenému věnci. To pro něj znamenalo posun na druhou příčku celoroční klasifikace ve třídě A/1400, Robert Čonka skončil na třetí pozici. „Připočteme-li Ivu Víchovou, která stihla kromě navigování také být v našich barvách nejúspěšnější pilotkou pohárové třídy ZK1, máme vlastně obsazenou celou ´bednu´“, usmívá se při rekapitulaci uplynulé sezóny Robert Čonka. „Ne vždy se dařilo a zejména technika často pozlobila, ale tak už to v rally chodí. Myslím, že můžeme být spokojeni. Moc za pomoc chceme poděkovat všem, kteří nás podporovali a pomáhali nám, samozřejmě v čele se spolujezdci a mechaniky! Ani letos se oba našich felicií nevzdáme a budeme doufat, že už jsme si všechnu smůlu vybrali. Zimní přestávka je ale letos opravdu dlouhá, nemůžeme se dočkat soupeřů i fanoušků!“

www.motosport-review.cz

Divize 2 v roce 2008?	Divize 2 v roce 2008?
Divize 2 v roce 2008?	Divize 2 v roce 2008?
Zobrazit celou fotogalerii