Proboha, za co?

Zamyšlení nad slepou spravedlností

Jinak vcelku poklidný závěr nedávné tišnovské rally narušila nepříjemnost, vzniklá v důsledku kontroly technických komisařů, provedené v průběhu rally. Není nijak neobvyklé, když při takové kontrole komisaři tu a tam zjistí nějaký nedostatek, někdy více, někdy méně závažný. Výsledek své práce technici předají sportovním komisařům, kteří posoudí závažnost a rozhodnou.

I v Tišnově rozhodli. Rozhodli na žlutém papíře, jak se sluší a patří, takže každý, kdo prošel kolem oficiální vývěsky, věděl, že řadě posádek se účast na soutěži prodražila o 500,- Kč. Co to je 500,- Kč v porovnání s celkovými náklady na účast ve sprintu. Za chyby se prostě platí.

Má to jen jeden drobný zádrhel – ne všichni za chyby platí. Ten, kdo si ono rozhodnutí sboru sportovních komisařů přečetl pozorně, zjistil, že výrok sice obsahuje „na základě článku 15.1.8 SPR 2008“ a „ve smyslu čl. 3.3.2 NSŘ 2008“ (tady chybí doplnit „kap. B“, takže umělecký dojem 3 – 4 vyjádřeno klasifikací ing. Rosického), po obsahové stránce je to ale podstatně horší: Rozhodnutí neobsahuje ani zmínku o tom, za jaké porušení a kterého konkrétního předpisu byl tento finanční trest uložen. Chápu, pro sportovní komisaře to je asi nepodstatný detail, když neuznali za potřebné to do rozhodnutí zmínit. Ostatně, posádky poslušně platily, takže o co jde, že?

Myslím, že spravedlivé by bylo tu pětistovku vynásobit počtem posádek, kterým byl tento „flastr“ uložen (dostaneme cifru 11.500,- Kč) a tuto pokutu rozdělit mezi sportovní komisaře, kteří tuto hrubou chybu vytvořili. Ale ne tak, že ji dostanou do kapsy na přilepšenou, ale že ji uhradí ze své odměny za výkon funkce.

„Rok natvrdo“, to by bylo moc přísné.

                                                                                              Jan Olejníček     

Zobrazit celou fotogalerii