Poprvé na veřejnost s myšlenkou uspořádat soutěž hlavně pro bývalé závodníky a historická závodní a sportovní auta přišel Eda Patera někdy v zimě před sezónou. Asi všem, kteří to zaslechli, se to líbilo, ale nevím, jestli také všichni věřili, že se to povede. O uplynulém víkendu jsme se všichni přesvědčili, že se RBR opravdu povedla. My pořadatelé jsme měli radost z účasti, kdy účastníci nemohli mít jistotu, jak celá akce dopadne, ale těšili se a přijeli a doufám, že oni zas měli radost ze závodění.

Až do dne startu vlastně úplně největší kus práce udělal sám Eda, velký podíl na tvorbě itineráře měl zkušený spolujezdec Pavel Šubrt, který přispěl i svými kontakty v rallyovém světě. I díky jemu se podnik mohl konat jako klubová akce AMK Bílá Labuť, jehož předseda Jan Cihelka byl akci velmi nakloněn.
Akce byla záměrně naplánována na půlku listopadu, kdy už většina automobilových disciplín má po sezóně a jezdci a spolujezdci mají čas i na takovéto akce. V této době ovšem už zase není ideální počasí k podobnému závodění. Ovšem o uplynulém víkendu panovalo vlastně květnové počasí. Experti z Hydrometeorologického ústavu si marně lámou hlavu s vysvětlením této anomálie, zatímco nám je to ovšem jasné. Eda prostě potřeboval hezké počasí, tak si ho udělal.

Nebylo úplně jednoduché dostat na start všechny, kteří se nakonec ve startovní listině objevili, přece jen přesnou představu o tom, jak by měla celá akce vypadat a jak nakonec vypadala, měl v hlavě jen Eda, pro nás ostatní to byla velká neznámá. Přiznám se, když jsem viděl ráno před startem natěšené obličeje legendární posádky Václav Blahna, Lubislav Hlávka, kterří startovali na zapůjčeném Opelu Kadet GSI ze stáje Opalecký racing, dostal jsem strach, abychom takové lidi nezklamali. Hned vedle jsem viděl další posádku Miroslava Adámka s Oldřichem Gottfriedem, což jsou nároční pánové, které není úplně jednoduché uspokojit, tak jsem si říkal, jak tohle dopadne. Zatím jsem jmenoval jen dvě posádky, ale na další se ještě dostane. Startovní číslo jedna dostala slavná posádka Josef Srnský - Jiří Syrovátko startující samozřejmě na červeném kvasinském kupátku.

Celá akce začínala v areálu radotínského učiliště, jehož ředitel ing. Václav Hejda se k celé akci postavil velmi vstřícně. Odtud posádky vyjely do první etapy, itinerář je po čtyřiceti kilometrech navedl zpátky do areálu na start první show section. Show sections byly úseky na trati jízdy pravidelnosti, kde posádky za své výkony získávaly body do celkového hodnocení. Na uzavřené trati se ovšem velmi rychle ukázalo, že ve všech bije velké závodnické srdce a začala podívaná. I na omezeném prostoru se podařilo vytyčit zajímavou trať. Všechny velmi překvapila rychlost, s jakou u cílového praporku přistál Mini Cooper posádky Hartl - Beneš. Jirku Beneše známe z pár startů na našich kopcích, přesto jeho výkon vyrazil dech i pořadatelům, kteří se raději přesvědčili, jestli nejel nějakou zkratkou. Ukázalo se samozřejmě, že ne a podobné výkony předváděla posádka celé dva dny. Bohužel pro ně i na otevřených úsecích, kde se pravidelně ocitali v radarové pasti. Na celé trati totiž bylo pět radarových kontrol.

Obsluha radaru brzy zjistila, že jak se na obzoru objeví červený miník budou mít práci. Vinou bodů z radarových kontrol tak posádka Hartl - Beneš přišla o vítězství. Taková jsou pravidla jízdy pravidelnosti. I další posádky se na ukázkovém úseku rychle rozehřály a rychle pochopily podstatu bodování. V řidiči posádky Ladislav Rosička, Pavel Baum partner se probudily drifterské způsoby, čistý kopcový styl hodil za hlavu a „ hrnul to tam po dveřích“. V cíli se ukázalo, že pohled vpřed bočními dveřmi způsobuje velmi široký úsměv oběma členům posádky. Pak historická závodní auta opustila Radotín a vydala se k druhé show section na letišti v Tlusticích. Ačkoli byl rychlostní průměr všech etap spočítán tak, aby se daly stihnout při dodržování dopravních předpisů, posádky začaly chytat první trestné body v časových kontrolách. Na trati byly i průjezdní kontroly, kde se do jízdního výkazu zaznamenávalo dodržení trati. Tady ukázal své kvality, získané léty na někdy velmi horkém sedadle, skvělý spolujezdec Pavel Šlemín. Ten měl tentokrát ve svém řidiči Aleši Hodoušovi takřka absolutní jistotu, že dovezou Wartburga do cíle kompletně zaskleného a na oplátku provedl Aleše všemi časovými, průjezdními i radarovými kontrolami bez jediného trestného bodu. Což dokázali jako jediná posádka.

Trať show section na letišti v Tlusticích se hlavně zpočátku zdála některým jezdcům až příliš jednoduchá a tak se vrhali i do zatáček, které pořadatelé neměli vůbec na mysli. Po Tlusticích vyrazilo startovní pole do bývalého vojenského prostoru ve Strašicích, kde se z organizačních a časových důvodů uskutečnil jen jeden průjezd, následovalo seskupení a přejzd do sedlčanské kotliny, kde se odehrála závěrečná show section prvního dne. Posádky si užívaly šotolinového povrchu, na cílové stop čáře si nechaly napsat poslední bodový příděl ze show section a vyrazily na Živohošť, kde už je čekala ten den poslední časová kontrola před vjezdem do uzavřeného parkoviště. V něm ještě posádky vyřešily jednoduchý zábavně vědomostní test a tím byl závodní program prvního dne vyčerpán. Každý ujel minimálně 252 itinerářových kilometrů.

Při večeři a následné zábavě nebyla na jezdcích a spolujezdcích vidět žádná únava a tak se zdálo, že pořadatel zbytečně zajišťoval ubytování, že se nikomu do postele nebude chtít, nebo možná by se i někomu chtělo, ale když toho bylo tolik, co si chtěli všichni říci, když se mnozí díky této akci viděli třeba po dlouhé době. Když už to vypadalo, že se už druhá etapa buď nepojede, nebo se na start půjde rovnou, přece jen se všichni odebrali ke krátkému spánku.

Nedělní ráno se opět na závodníky smálo a nic nebránilo odstartovat první posádku na cestu na polygon ve Dlouhé Lhotě. Zde na posádky čekalo rychlých 2800 metrů a opět bylo vidět zajímavé výkony. Hezky zde vodil Datsuna 240 Petr Mužík, Ondřej Lorenz Audi Quattro, nebo Josef Stočes Mercedes 190 2.3 16V. V posádce tohoto černého Mercedesu se sešli dva jezdci Josef Stočes a Tomáš Fuchs. Ti si rozdělili kompetence. Vrchař Pepa porvé v životě četl itinerář a odřídil asfaltové show sections a na soutěžáka Tomáše zbyla šotolina a přejezdy. I v některých dalších posádkách se střídali v řízení, aby si spravedlivě užili. Rozhodně ale na všech bylo vidět nadšení a nasazení. Po prvním průletu Dlouhou Lhotou se posádky vrátily pro další body na sedlčanskou šotolinu, kde mimo jiné lehce omráčily skupinu německých pořadatelů Euroautotrialu a pak zpátky na dva na sebe navazující ukázkové úseky na Dlouhé Lhotě. Tady všechny bavil Roman Skamene za volantem Citroenu 2 CV. Na rovinkách jel co to dalo, tedy spíš nedalo, aby si mu v každé zatáčce kachna klekala na přední vnější kolo přesně takovým způsobem, jako když ji řídila ctihodná řádová sestra v Četníkovi ze Saint Tropez. Jestli se i Pavel Ryšánek cítil jako stážmistr Cruchot nevím.

Pak už soutěžící čekala závěrečná etapa s cílem v radotínském Kart Centru, kde je absolvovali měřené kolo na motokáře a to už byla opravdová tečka za Rallye Berounka Revival. Tedy pro závodníky. Pořadatelé ještě museli sečíst všechny body, vyhlásit výsledky a předat poháry prvním třem posádkám v každé vypsané kategorii.

V kategorii A1 1600 skončila třetí posádka Hartl - Beneš. O tom, že je sem srazily body z radarových kontrol, jsem se už zmínil. Druhé místo vybojovala posádka Martin Jerman, Oskar Beneš oba špičkoví vrchaři. Ti si vybrali smůlu těsně před startem, když jim nevysvětlitelně explodovalo okno ve dveřích Alfy Romeo. První místo, díky vzorové spolupráci, zaslouženě patřilo posádce eisenašského dvoutaktu Aleš Hodouš, Pavel Šlemín.

Třetí místo v kategorii A1 +1600 obsadila posádka Petr Vojáček, Lukáš Vojáček. I když už toho Petr za závodním volantem absolvoval mnoho, a Lukáš už taky, společně v jednom autě závodili poprvé. I na nich bylo vidět, že si jízdu v sériové Lancii Beta v nezbytných barvách Martini užívají. Petr i přes to, že se podle svých slov cítil v cíli unavenější než po evropském kopci, pořadatele pochválil. Druhé místo jízdou po dveřích vybojovala pro Scuderii Strašnice posádka Ladislav Rosička, Pavel Baumgartner na BMW. Vítězství zaslouženě získala posádka Veverka - Petr Fürst na Audi Coupé. Petr se jistě v Sedlčanech na rallyekrosové trati cítil jako po návratu domů.

Třída A2 -1300 patřila škodovkám. Pohár za třetí místo si do Mariánských Lázní odvezla posádka Otakar Zenkl – Jan Bošek na Škodě 110, když jim na druhou posádku Lukáš Zmeškal - Josef Zmeškal na Š 1000 MB přebývalo jen jedenáct bodů. Třídu vyhráli Miroslav Zdrubecký, Radek Zdrubecký na replikované Škodě 130 RS. Ti dokonce měli dilema, zda vůbec odstartovat, neboť cestou z Kladna na start vařili, ale zřejmě i jejich termostat nakonec podlehl atmosféře závodu a dal po oba dny pokoj. Upadlý výfuk v nedělních Sedlčanech byla jen malá komplikace, která nemohla vítězné tažení posádky zastavit.

Ve třídě A2 +1600 obsadili třetí místo Zdeněk Ponec s Tomášem Cmíralem samozřejmě na modré alpince R5. Druzí skončili na Audi Quattro Petr Žáček – Matěj Žáček. První místo na další R5 Alpine vybojovala dvojice Pavel Maier - Petr Minařík.

V soutěži se objevilo i dost žen a dívek, vedle smíšených posádek startovala i jedna čistě dámská posádka Katarína Rozsívalová, Hedvika Servusová. Nicméně nejlepší řidičkou byla po zásluze vyhlášena Pavlína Vovsová, dcera velkého závodníka a příznivce motoristické historie Jiřího Vovse. V tomto případě se zdá, že jablko spadlo přímo pod strom.
Celá soutěž proběhla bez mimořádných událostí. Paradoxně největší škodu utrpěl řidič Ferrari, když ve snaze neublížit psovi přebíhajícímu mimo přechod pro psy, skončil s poškozeným předkem ve škarpě, ale i s poškozenou vizáží statečně dovezl italského plnokrevníka do cíle.

Po vyhlášení, kdy někteří by snad už nejraději Edovi odevzdávali vyplněné přihlášky na Rallye Berounka Revival 2011, se všichni pomalu rozjížděli domů obohaceni, aspoň doufám, o spoustu krásných zážitků ze sportu, který máme všichni tak rádi.

Na vyhlášení mi to nedalo a zeptal jsem se Václava Blahny a Lubislava Hlávky, jak se jim to líbilo. Udělalo mi velikou radost, když mi řekli, že moc a že byli velmi spokojeni.

Na shledanou na Rallye Berounka Revival 2011?
Veškeré info na www.edda.cz/mscrdovrchu /

Jarda Malík

Neprošlo jazykovou korekturou

Zobrazit celou fotogalerii