První vložky 34. Barum rallye slibovaly obrovskou bitvu o přední příčky jak ve třídě N3, tak ve třídě N2. V obou těchto třídách hrály posádky Motocar Sportu Zádveřice jednu z hlavních rolí. Ve dvoulitrech tradičně panovala neuvěřitelně vyrovnaná bitva mezi Antonínem Tlusťákem a Petrem Křížkem, kterým pořádně zatápěl mladý Polák Pawel Stefanicki. Po dvou vložkách dělilo tuto trojici sedm desetin vteřiny a to je časový rozdíl, který snad nepotřebuje komentář. Jelo asi opravdu rychle a zběsile, proto také zřejmě po třetí vložce ani jeden z této trojice nepokračoval. Křížka zradila technika, Stefanicki havaroval po průjezdu cílem a Tlusťák?

 

Dejme slovo jezdci: „Na horizontu jsem chtěl zařadit čtverku a bohužel spadla tam dvojka…  Protože auto bylo ve skoku a odlehčené, tak tam vklouzla téměř bez odporu.“ Tato téměř školácká chyba se stala osudnou pro ventily Toníkovy Hondy Civic Type-R a přestože musel zvolnit dokázal vyhrát tuto vložku a dojet až do servisu. Tam však již bylo jasné, že pro něj i jeho spolujezdce Vlastimila Dědice letošní Barumka končí. Naštěstí, mimo ventilů a jejich příslušenství, se motoru až tak moc nestalo. „Měli jsme před sebou dva dlouhé dny a to nestálo za to trápit auto dál. Kdyby zbývaly dvě tři vložky, mohli jsme dojet, ale takhle se z nás stali diváci,“ komentoval Antonín večer v servisní zoně odstoupení z vedoucí příčky, odkud potom po zbylé dva dny sledoval spanilou jízdu Kateřiny Trojanové za druhým letošním vítězstvím.

 

Šestnáctistovky se odehrávaly také podle letošního osvědčeného scénáře. Dvojice Jaromír Tarabus a Daniel Běhálek pořádala hon na Josefa Sedláčka a moc chtěli ukončit jeho dlouho trvající neporazitelnost. Nakonec se to Tarabusovi podařilo, ale v Josefu Sedláčkovi zůstal stín křivdy. Na druhém Trojáku dojel skupinu pomalu jedoucích vozů, které stály u havárie jednoho z vozů a po uvolnění tratě se vydaly volnou jízdou a se zapnutými varovkami k cíli. Předjet se samozřejmě nedalo a tak do cíle dojela tato skupina pěkně seřazená za sebou. Potud probíhalo vše téměř normálně. Nenormální je však to, že všichni dostali přidělený čas jaký zajel Josef Sedláček, přitom on dojel také jako člen oné skupiny a musel zvolnit. Výsledkem bylo, že místo docela přijatelného odstupu necelých desíti vteřin, ztrácel rázem na Tarabuse, vedoucího ve třídě N2, třicetšest vteřin.

 

To je rozdíl, který se mezi takto vyrovnanými jezdci dohnat prostě nedá. Mnozí si jistě vzpomenou, že loňský rozdíl mezi nimi zde na Barumce byl jen dvě desetinky. Administrativní zásah tak ukončil spravedlivé závodění v této třídě a Josef Sedláček dál pokračoval jen v udržování náskoku před Běhálkem a na souboj o čelo rezignoval. Za zmínku stojí i to, že komisaři se jeho případem odmítli zabývat a označili jej za neopodstatněný.

 

Josef Koukola s Lubošem Novákem bojovali s dvojicí Bartončík-Jančík a Markem Morávkem o páté místo ve třídě. To nakonec připadlo právě Koukolovi, když Bartončík havaroval a Morávka odsunul defekt. Jednoduché to však neměli ani oni. V neděli se jim začal přehřívat motor a kvapem ztrácel výkon. Posádka se sice snažila jeho teplotu snížit pomocí zapnutého topení, ale to mělo za následek výrazné snížení tepelné pohody ve voze, takže do cíle dorazili Josef s Lubošem dokonale propocení a vyčerpaní.

 

 

 

 

Milan Hauer

www.motorsport-review.cz