Team RSP přijel do Krumlova jen se dvěma vozy. Překvapením pro diváky na rychlostních zkouškách byla jistě posádka Achim Mortl / Detlef Ruf jedoucí s vozem Subaru Impreza WRX Sti, pro kterou byl premiérou start nejen na krumlovských vložkách, ale i v barvách teamu RSP.  Druhým reprezentantem teamu pak nemohl  být nikdo jiný než Ludvík Otto se svojí krásnou, dnes již snad kultovní, Toyotou Celicou GT4, kterému pro tento závod na místě spolujezdce alternoval Honza Paulik, tradiční spolujezdec Jirky Rozsypala.

Krumlovská rallye začala pro obě posádky už čtvrtečním shakedownem, který pomohl provést poslední kontrolu nastavení obou vozů.

Po poctivém čtvrtečním testu se obě posádky vydaly dobývat páteční RZ. Akime zajížděl velmi slušné časy už od začátku soutěže. Druhé, podstatně rychlejší průjezdy nočních RZ, pak dávali tušit, že premiérový start na této velmi náročné soutěži je pro Akima největším handicapem, a protože Impreza fungovala téměř bezchybně, páteční etapu Akime dokončil na krásném pátém místě v absolutní klasifikaci „je to nádherná, ale velmi  náročná rallye. Opravdu se mi v Krumlově moc líbí. Na druhé straně je pro mě velice náročné držet krok se zkušenými matadory těchto tratí, kteří zde již v minulosti mnohokrát úspěšně závodili….uvidíme zítra, závod může být ještě hodně dramatický, jen ať vydrží technika“ těšil se na sobotní boj Akime.

Bohužel, tolik štěstí s technikou však neměl Ludvík. Od úvodu páteční etapy se jeho Celica nechtěla nechat přemluvit a nedařilo se odbrzdit zadní brzdu. Tyto problémy pak v důsledku znamenali velké komplikace na trati, když si zadní brzda na RZ dělala prakticky co chtěla. Jízda s často zablokovanými koly měla za následek výrazné zpomalení a přehřívání motoru. Jízda se zapnutým ALS tak byla nemyslitelná. Nečekaně dramatickým vyústěním těchto technických problémů byla krizová situace na RZ 6. Při průjezdu technickým šotolinovým úsekem došlo k nečekanému zablokování – zabrždění zadních kol, Celica se dostala do hodin a nehybně zůstala stát napříč RZ. Ani s pomocí traťových komisařů se nedařilo zabržděný vůz odstranit z RZ. Nehybná Celica tak byla překážkou pro rychle jedoucího Láďu Bergera, který jen díky své neobyčejné profesionalitě a bleskovému reflexu zabránil i za cenu vlastí kolize mimo trať tomu nejhoršímu.

S více než pětiminutovou ztrátou z této „prekérky“ posádka dokončila páteční etapu na 37 místě… “Nepodařilo se nám odbrzdit zadní brzdu, takže o závodění se prakticky mluvit nedá. Od první RZ to byla vlastně jedna velká loterie, protože brzda si opravdu dělala co chce. Jistě si dovedete představit jaký to je pocit, když se vám v rychlém průjezdu zatáčkou najednou zablokují zadní kola….. je to, jako by Vám někdo v zatáčce zatáhl „ručku“ posteskl si Ludvík.

Zatím, co na Akimově „Subce“ jen probíhala rutinní kontrola techniky, na Ludvíkově Toyote se v posledním pátečním servisu před UP dělalo vše pro to, aby se závada na brzdách odstranila a posádka mohla do sobotních bojů vyrazit již v plné zbroji.

V parném, slunečném, sobotním počasí nastoupilo do boje o mistrovské body po páteční etapě už jen 62 vozů.

Od první sobotní RZ se spustil tuhý boj mezi Akimem, Štajfem a Arazimem..

Nikdo z této trojice nechtěl svému soupeři darovat ani metr tratě, dosažené časy v jednotlivých RZ tomu jasně nasvědčovaly. Škoda, že z této trojice za nedlouho odstoupil pěkně jedoucí Štajf se svojí Imprezou, když své působení na Krumlovské Rallye musel ukončit po požáru motoru na RZ8. O trofej nejcennější tak bojoval jen Akime s Arazimem. Lépe z tohoto souboje vyšel Václav Arazim, který až do cíle dokázal kontrolovat téměř minutový náskok před Akimem, který si vybudoval již v průběhu páteční etapy. Stříbrný Akime byl i přes to v cíli spokojený „krásný závod, pěkný výsledek, fantastičtí diváci. Jsem moc rád, že máme auto v pořádku v cíli, byl to opravdu těžký závod. Stříbro je pěkné, Arazim byl rychlý a při své premiéře na Krumlově jsem měl proti němu šance snad jen teoretické. Jsem přesvědčený, že příští rok to tak snadné mít nebude“ hodnotil závod s rošťáckým úsměvem Akime.

Smůla provázela celou sobotní etapu opět Ludvíka s Honzou. Z počátku jim sice Celica dala naději, že se snad již umoudří, aby zanedlouho začala zlobit znovu. Opět se projevila závada na brzdách, která se zřejmě nepodařila před sobotní etapou odstranit. V neobyčejném horku je tak až neuvěřitelné, že Ludvík i přes technické problémy poskočil v průběhu soboty z 39 až na konečné 15té místo v absolutní klasifikaci a třetí ve třídě A8, které znamenalo 1 neuvěřitelně vydřený mistrovský bod “mrzí mě, že se nepodařilo odstranit problémy s brzdami. Na sobotu jsem se těšil a doufal , že konečně začneme závodit. Škoda, ale naše „babička“ má snad na nějaké ty nemoci stáří už asi nárok. S ohledem na tyto problémy mám s jednoho bodíku velikou radost! S Honzou se mi jelo dobře a myslím, že i pro něho to byla dobrá zkušenost“ shrnul krumlovský boj Ludvík.