Letošní sezóna nepatřila u Miroslava Caise k nejvydařenějším, vlastně jen úspěšný výsledek na Barum Rally Zlín stojí za řeč. Přiměla ho tato neblahá zkušenost k odchodu z rally do jiné disciplíny? Jeho jméno figuruje na seznamu přihlášených na poslední podnik moravského seriálu horských kol nazývaných Woodbike.

Jak vznikla myšlenka účasti na fávodě ve sjezdu na horských kolech?
Mám dva syny, kteří právě dorůstají do věku, kdy se začínají aktivněji věnovat jízdě na kole. Tak jsme zavítali do obchodu Tomáše Musila u nás ve Fryštáku, kde jsem se poprvé dozvěděl, že něco jako Woodbike existuje. Na několika závodech tohoto seriálu jsme se byli podívat a mé syny to skutečně nadchlo. A když mě Tomáš požádal, zda bych se nechtěl představit na závodě ve Fryštáku jako předjezdec, tak nebylo co řešit.

Nakonec se však tvé jméno objevuje na startovní listině jako regulérní
jezdec. Jak k tomu došlo?
V tom jsem úplně nevinně. Až po týdnu jsem se dozvěděl, že mě skupina lidí kolem Tomáše přihlásila do závodu, abych si to s nima rozdal jako rovný s rovným. A já rád tuto výzvu přijmu. Jsou to kluci, s kterými pravidelně jezdíme do lesa, takže jim nemůžu udělat tu radost, že by mě zřezali.

Jak již bylo naznačeno, nebude to tvůj první kontakt s kolem.
To je pravda, kolo má u mě hlubokou historii. Když jsem byl ve čtvrté třídě, společně s dvanácti kamarády jsem uspořádali závody "1000 frystáckých uliček". Protože už v té době jsem měl rád automobilové soutěže, tak jsme to udělali po vzoru rally. Mívali jsme kolem dvaceti rychlostních zkoušek, minimální délka byla dva kilometry a na rozdíl od Woodbiku jsme jezdili i do kopce. Stroje byly různorodé, nejčastěji jsme používali Sobi 20, Liberty a samozřejmě polské skládačky.

Dnešní kolo za 10 000 Kč je ve srovnání s tehdejšími stroji jako tovární vůz. Vše se změnilo v šesté třídě, kdy vyšlo 21. číslo tehdy kultovního časopisu pro mládež ABC, kde byl přesný návod na výrobu trialového kola. Takže jsme pustili "rally" k ledu, vyrobili několik vývojových evolucí kola a skákali na Skalce po zdejším členitém terénu. Bývala to super doba.

Jaké sportovní náčiní sis pro nadcházející round vybral?
V červnu jsem si koupil Specialized P2, na kterém jsem doteď s kluky jezdil. Po nevelkém přemlouvání mě Tomáš přesvědčil, abych si koupil kolo značky RB a teď je to přesně týden, co jsem si ho dovezl domů.

Jak je vidět z okolních fotografií, zbarvení kola, přilby i dresu nápadně
připomíná facelift tvého soutěžního Mitsubishi.
Ano, je to pravda. Když jsem svým sponzorům oznámil, že pojedu tento závod,
tak mi bylo řečeno, že nejsem normální. Ale pokud budu opravdu chtít jet, tak jedině v jejich barvách. Teď už nemůžou namítat, toto přání jsem jim bezezbytku splnil.

Jaké máš v závodě ambice? Hodláš pozlobitnejlepší české sjezdaře v čele s
mistrem republiky Vlastimilem Hynčicou?
:o)(velký smích). Já chci hlavně přežít. Když jsem si koupil DVDčka z předchozích závodů letošního Woodbiku a viděl, jak se ti blázni prohání třeba na rozblácené trati v Luhačovicích, tak ani nemůžu mít jiné ambice.
Navíc, hned začátkem příštího roku mě čeká start na rakouské Jänner Rallye,
kde musím být v plné kondici. Ale znám se, že když si dám na hlavu přilbu,
tak závodím.

Z tvých slov vyplývá, že si moc nepřeješ, aby bylo bláto.
To je pravda, toho jsem si v letošní sezóně užil na 114 kilometrech na Drásalu (maraton na horských kolech). Tak si představuju válku, ale ne závody na kolech. Samozřejmě ale pojedu za jakéhokoliv počasí. Tomáš mi už nakoupil suché pneumatiky, mokré a v minulých dnech také gumy s hroty, takže se nemám na co vymlouvat. Všichni budou mít na trati stejné podmínky.

A co na to tvoji synové a hlavně manželka?
Když jsem to doma oznámil, tak kluci měli obrovskou radost, u manželky slova
nejdou publikovat (ani se jí nedivím).

A tví synnové se někdy v budoucnu také zúčastní závodů?
Starší syn má jedenáct let a má slíbené, že se v příštím roce bude moci
zúčastnit některých závodů. Mladšímu je šest, je to velký drak, ale zatím ho
držíme zkrátka. Ale věřím, že když bude sucho a rozumná trať, tak ho mimo
závod necháme někde svést. Na Tomášově testovací trati se spoustou skoků nás
někdy hodně překvapuje, co už v tomto věku dokáže.

Bude se jednat o ojedinělý start ve Woodbiku nebo máš v plánu i některé
další účasti?
:o) (velký smích).Pokud se nerozšmelcuju, tak věřím, že se ještě někdy svezu. Ale teď vážně. Díky mým závazkům v rally, které se snažíme dělat na profesionální úrovni, tak si nemůžu dovolit žádné zranění. Takže pokud se nějakého závodu zúčastním, tak to rozhodně nesmí ovlivnit naše účinkování v soutěžích. A protože máme v příštím roce plány v kompletním seriálu MMČR kromě tradičního Matadoru, který se opět kryje s pro nás důležitou výstavou v Brně, budou mé možné starty ve Woodbiku opravdu ojedinělé.

Nejsi jediným závodníkem, který se zajímá o rally. V minulosti patřil k předním jezdcům seriálu Pavel Valoušek, který se teď kvůli zádům přesunul do role organizátora. Bavil ses o této disciplíně i s jinými jezdci rally?
Oslovil jsem dva kamarády, Romana Krestu a Mirka Jandíka, které jsem chtěl do Fryštáku pozvat jako zajímavé osobnosti. U Romana je ta situace velmi složitá a nejsem si jist, že by do toho mohl jít. Ale věřím, že přijme mé pozvání a alespoň jako divák se ve Fryštáku objeví. S Mirkem Jandíkem je to jednodušší, spoustu času společně strávíme na horských kolech. Když jsme o tom dříve spolu bavili, tak je jasné, že si to společně jednou na kole rozdáme. Nemůžu ale říct, jestli to bude už teď ve Fryštáku. Možná by organizátoři mohli začít uvažovat o zřízení kategorie rally jezdců :o)
Myslím si ale, že oba se rádi přijdou podívat, jak si rozbiju hubu :o)

A chtěl bys něco závěrem vzkázat účastníkům Woodbiku?
Určitě. Je dobře, že se v přírodě schází tolik mladých lidí se stejným cílem. Nezapomeňte však, že závodění je jenom zábava. Dbejte na bezpečnost, ať se všichni ve zdraví sejdeme v cíli. To všem přeji z celého srdce.

Díky za rozhovor.

Petr Linhart

Vyškov 2005, foto © Pavel Kacerovský	Vyškov 2005, foto © Pavel Kacerovský
Vyškov 2005, foto © Pavel Kacerovský	Vyškov 2005, foto © Pavel Kacerovský
Zobrazit celou fotogalerii