Zpráva Míry Martince z Nouakchotu

Zdravím všechny příznivce dakaru a našeho týmu z hlavního města Mauretánie Nouakchotu, kde trávíme den volna. Teď už je večer a my jsme připraveni bojovat v druhé polovině závodu a především v zítřejší nejdelší a nejtěžší etapě.

Dovolte mi ale vrátit se zpět k uplynulým etapám, které jsme absolvovali od mé předchozí zprávy. Etapa Zouerat - Atar byla poměrně hodně těžká; velká část se jela ve velbloudí trávě a byly tam i dunové pasáže. My jsme zvládli všechno, až snad na dvojí najetí duny napodruhé, bez problémů a bylo z toho třetí etapové místo. Na naší ohnutou polonápravu raději nemyslíme, stejně nám to není nic platné : ).

V sobotu nám to šlo od začátku taky velmi dobře. Přeskákali jsme kamenitou trialovou pasáž a pak se vydali rychle v měkčím písku ve stopě. Jenže ouha - ne nadarmo se říká, že když člověk spěchá, měl by se na chvíli posadit. V našem případě spíš zastavit. Ona totiž stopa, po které jsme vyrazili (a s námi většina aut na špici, protože jsme dosáhli i mezi auty celkového devatenáctého času), byla místní cesta, a s trasou etapy souhlasila jen chvíli.

Pak se mělo uhnout doprava a zdůrazňují OBJET dunové pole. Když jsme (opět stejně jako většina aut na špici) zjistili, že jedeme špatně, hned jsme to velkým obloukem otočili a mazali zpátky. No a pak jsme to stejně jako většina aut střihli do dun a už naposled stejně jako oni jsme tam zapadli. Bylo to totiž takové to nepříjemné pole plné lavorů a pískových převisu, kde se jen těžko hledá cesta. Když jsme tam vjeli a po chvíli viděli všechny ty zapadané osobáky a taky Čagina, věděli jsme, že je zlé. A bylo.

Za chvíli jsme viseli i my. Nastoupily zvedací vaky, vyjížděcí plechy, lopata backhand, lopata forhand a po chvíli se nám povedlo vyjet. My s navigátorem Mikaelem jsme stáli na těch navátých kopečkách a ukazovali Andrému cestu. Bohužel se dostal před takový lavor, kterým musel projet, jenže dole byly tři osobáky, tak nezbylo než čekat, až se trochu pohnou. Když jsem stal na protější straně tohoto lavoru a čekal, viděl jsem, jak pomalejší závodníci vesele tohle dunové pole objíždějí a to jsem si právě vzpomněl na tu zmíněnou známou pravdu. No nic, nakonec jsme se z toho dostali a připsali si odhadem tak 45 minut ztráty.

Ovšem možná, že nám tato ztráta vlastně pomohla. Tím, že jsme se po vyjetí nedrželi stopy, našli jsme jeden skrytý waypoint, který zas tolik posádek nenašlo a tím jsme nedostali dvě hodiny penalizaci. Do cíle už nás nic nepřekvapilo, nepočítám-li unikající pravý zadní plášť, který jsem ale stíhal dohušťovat, takže jsme jej neměnili a dojeli až do cíle.

Ještě večer jsme za příjemného chládku začali dělat drobné práce na autě, jako je kontrola olejů, výměna filtru a zadních pneumatik. Zbytek jsme si nechali na dnes. Ten zbytek znamenal především výměnu kloubové hřídele - ano bohužel správné mluvím jen v jednotném čísle, protože jsme mohli vyměnit jen tu levou.

Tím, že máme pravou polonápravu ohnutou, poloosu bychom z ní nedostali a když už, nedostali bychom novou dovnitř. Takže jsme se do toho po snídani s Petrem a Ronaldem pustili a za necelé dvě hodinky jsme byli hotovi. Šlo nám to dobře - měli jsme nachystané přípravky, Petr je skvělý mechaniik, Ronaldo taky a já jsem už měnil za svoje šestileté fungování na Dakaru poloosu třikrát uprostřed pouště :-))).

Po "kloubovce" jsme už jen dovyměnili přední pneumatiky, vyčistili mezichladiče vzduchu a měli jsme hotovo. Takže jsme se šli s Petrem najíst a pak jsme vyrazili se po týdnu oholit a vykoupat do oceánu. No co vám budu povídat, to byla paráda. Autem jsme si dojeli až úplně k vodě a pak jsme si dvě hodiny užívali vlny a odpočinku. Kolem páté už jsme se ale museli vrátit, protože jsme ještě jeli naložit rezervní pneumatiky a tím nás den volna končí.

Zítřejší (dnešní) etapa prý bude hodně náročná, tak prosím držte všechny palce co máte, aby nám ta poloosa vydržela. Říká se, že ten pravý dakar začíná až od půlky, po dni volná, kdy jsou lidí i technika už "načati". My máme auto načaté už od pondělka, tak si říkám, že by se nám mohlo jet o to líp. :))))

(Zde je Mírova zpráva přerušena prázdným řádkem a následuje slůvko „neprojedeme.“. Zřejmě psal úvahu o následné těžké etapě a nějak si neporozuměl s technikou. T.K.)

Následující etapy pak už budou v tropické vegetací a to už bychom snad zvládli i s ukroucenou poloosou.

Všechny srdečně zdravím jménem celého týmu a rovněž jménem celého týmu děkuji vám všem za podporu!

Míra Martinec

oficiální stránky týmu : http://www.lrt.cz/

Oficiální stránky závodu: www.dakar.com

Opravené výsledky 8. etapy ::...

Výsledky v 8. etapě v kategorii kamiónů:

1.	Kabirov (500 - Kamaz)	5h 53' 01"
2.	Stacey (524 - MAN)	+ 5' 25"
3.	Chagin (508 - Kamaz)	+ 51' 56"
4.	Sugawara (501 - Hino)	+ 1h 33' 26 "
5.	Saudler (528 - MAN)	+ 1h 33' 40 "
	...
8.	Azvedo (513 - Tatra)	+ 1h 44' 19 "

Celkové pořadí v kategorii kamiónů po 8. etapě:

1.	Chagin (508 - Kamaz)	35h 47' 23"
2.	Kabirov (500 - Kamaz)	+ 30' 32"
3.	Stacey (524 - MAN)	+ 44' 54 "
4.	Azvedo (513 - Tatra)	+ 4h 07' 42"
5.	Loprais (509 - Tatra)	+ 4h 13' 52 "

K posunům ve výsledcích došlo po penalizaci celkem 147 posádek za neprojetí skrytého waypointu. T.K.

Zobrazit celou fotogalerii