Tak se to někdy sejde, že jednomu se nedaří a druhému vyjde na co sáhne. Zatímco Karel Trněný střídal pomalé časy s ještě pomalejšími, kráčel Martin Prokop směrem k vítězství. „Nebudu hledat žádné výmluvy. Nemůže za to počasí ani auto. Byl to den blbec a Vašek má asi pravdu. Půjdu do autoškoly. Na Šumavu chci co nejdříve zapomenout a jít dál,“ to bylo asi tak všechno co se dalo z Karla Trněného vymáčknout. O moc více toho neřekl ani druhý člen vicemistrovské posádky z loňského roku Václav Pritzl. „Karel neměl svůj den. Žádnou tragedii z toho nedělíme, prostě se bude znova učit jezdit,“ řekl s mírným úsměvem Václav a pokračoval: „Určitě nezapomněl řídit, to snad již dokázal, ale tentokrát to nebylo ono. Jednou, dvakrát se něco nepovedlo, pak ztratil jistotu a přestal si věřit. Naštěstí sezona nekončí a máme před sebou ještě dost příležitostí dokázat, že něco umíme. Každý má právo na slabou chvilku. Nejbližší příležitost bude mít ve Vranově na Slovensku, kde s ním pojede Standa Kafka.“

 

Dopřejme tedy Karlovi čas na „zotavenou“ a věnujme se druhému vozu WRC, které Profiko Rally Team připravuje pro JIPOCAR racing a Martina Prokopa. Ten jel svou životní soutěž a jako jeden z mála se dokázal vyvarovat chyb, které by jej stály drahocenný čas. V pátek na sebe upozornil třetím čase na Boříkovech, což byla druhá vložka a také jeho jízdu na okruhu diváci oceňovali. Čas však byl ovlivněn tím, že několikrát dojel pomalejšího soupeře a ne každý dokázal včas bílo-červenou octavii zaregistrovat. Martinovi zatrnulo i na třetí vložce, kde až teprve opravený čas kvůli nehodě Václava Pecha jej vrátil na místa na která patřil. I tak se před něj dostal Emil Triner. První etapu končili Martin s Petrem Novákem na pátém místě a zhruba stejné umístění si drželi i po dalších pěti rychlostních zkouškách druhé etapy. Jenom na místech před nimi došlo k téměř neuvěřitelným změnám. Krestu, Kopeckého, Vojtěcha a Kuzaje vystřídali Štajf, Arazim, Knajzl a Červenka. Taková kouzla dokázala udělat letošní Šumava. Martin se dokázal vyvarovat časových ztrát. Rychlou a přitom spolehlivou jízdou se jako jediný pilot WRC udržel v popředí výsledkové listiny. Druhé průjezdy Vimperských rychlostních zkoušek již začaly vracet vše do normálu a před pořád ještě nováčkem mezi „velkými kluky“ se objevila šance na velký úspěch. Nebylo však tak jednoduché, jak to vypadá. Jeho největší soupeři totiž startovali téměř hodinu za ním, takže po dojezdu poslední vložky neměl pořád tušení, jak vlastně dopadl. „Za cílem jsme si s Petrem podali ruku, pogratulovali jsme si k výkonu, ale na výsledek jsme museli ještě čekat. Věděl jsem, jak jsme na tom ve vztahu ke Kuzajovi a Pechovi, ale nevěděl jsem jak jedou enka. Když jsem pak zjistil, že Vaškovi Arazimovi jsme dali jen čtvrt minuty, tak mi zatrnulo. Stačily jedny hodiny a bylo to v pytli. Pomalu jsem jet nemohl ani proto, že Pech i Kuzaj jsou takoví mazáci, že by náš náskok lehce smázli, ani bych nevěděl jak,“ říkal v cíli již rozesmátý čerstvý vítěz Martin Prokop.

 

Jeho vítězství alespoň malinko rozjasnilo tvář Karla Trněného, který jen utrousil: „Na tom je vidět, že naše auta jsou minimálně rovnocenná a i svému „konkurentovi“ připravujeme octavii, jako bych s ní měl jet já sám. Mám z Martina opravdu radost a přeji mu to. Jeho výsledek je odměnou pro všechny, kteří se na tom podíleli. Vybojoval pro Profiko Rally Team první absolutní vítězství. Vše fungovalo bez problémů a je vidět, že i v soukromých podmínkách se dá připravit auto na špičkové úrovni.“

 

Další posádkou Profiko Rally Teamu byla dvojice Jiří Kulhan a Petra Mynářová v nejnižší třídě N1. Dovedli své VW Polo na druhém místě ve třídě, ale nijak spokojeností nezářili. Proč?: „Chtěli jsme víc potrápit Vodičku a bojovat s ním o vítězství, ale na poslední vložce v pátek nám přidělili čas po kterém jsme za ním nebyli půl minuty, ale skoro minutu a to bylo moc. Ráno jsme sedmičku vypustili a pak už jsme jeli jen na dojetí,“ svěřil se Jiří v cíli a dodal: „Nemůžu úplně přesně posoudit, jak to vypadalo na špici, ale myslím, že pneu s hroty mohly a měly být povoleny. Nám to nevadilo, my jsme jeli spíš po mokrém, nebo někde i suchém asfaltu, ale ti vpředu to měli jiné. Nikdo, kdo ve WRC neseděl a neřídil, nedokáže posoudit, jak se auto s aktivními diferenciály chová na široké gumě na sněhu a ledu. Výsledky z ranních vložek jasně ukazují, že něco nebylo dobře. Již v pátek jsme měli několik krizovek na šesté vložce, která začínala namrzat a nebyli jsme sami. Takže důvod pro povolení hřebů tu byl. Jejich zákaz ovlivnil celou soutěž a nemyslím, že to bylo k lepšímu. Své sehrála i mezera mezi A8 a ostatními,“ uzavřel Jiří Kulhan, který má v plánu až sprint v Brně a pak Krumlov, kam se těší a kde by se chtěl letos konečně svézt na suchu. Karel Trněný a Martin Prokop se však objeví na startu Rally Matador Tatry Púchov, která se pojede i po tratích na Valašsku a Karel se ještě před tím představí na slovenské soutěži ve Vranově.

 

 

 

Milan Hauer