Za dobu, která uplynula od premiérového startu Josefa Petáka v silném dvoulitru v Okříškách, se Pepíkovi stále ještě nepodařilo vyzkoušet si francouzskou šelmu na suchém povrchu. Sněhová kalamita, která ve středu před soutěží zasáhla jižní a západní Čechy, dávala tušit, že ani tentokrát se jeho přání nesplní. „Nakonec to bylo na sněhu mnohem lepší, než jsem čekal a musím přiznat, že jsem se toho trošku obával. Můžu na peugeota obout totiž jen ráfky o velikosti 18“, takže jsme jeli zimní pneu s vytahanými hřebíky, ale jak jsem tak sledoval konkurenci, nebyl jsem sám. Snad jen Zedník jel místy šestnáctková kola. Větším problémem byl počet retardérů, když hrubě počítáno, vycházel na každý kilometr první etapy alespoň jeden. To je citelná nevýhoda proti čtyřkolovým enkům, nebo WRCům, když se musím s dvoukolkou šedesátkrát rozjíždět na jedničku,“ postěžoval si Pepík na nevítané zpestření tratě. Přesto se, zejména na okruhu nebojácně míchal mezi nejrychlejší enka a celkově končil první část na osmnáctém místě, zhruba čtvrt minuty od bodované patnáctky. Vzhledem k podmínkám to nebylo špatné.

 

 „Třistašestku jsme pořizovali právě proto, abychom dosáhli na body v celkovém pořadí, takže jsem rád, že navzdory uklouzanému povrchu se nám dařilo držet se na dohled první patnáctce,“ zhodnotil Josef umístění po šesti rychlostních zkouškách, po nichž se díky pěti vyhraným erzetám ze šesti, usadil na čele skupiny A, s náskokem osmdesáti vteřin před druhým Petrem Zedníkem. V sobotu se díky časové prodlevě při rozdělení startovního pole na vozy třídy A8 a ostatní, projevilo postupem posádky bílo-modré třistašestky na dvanácté místo absolutného pořadí, ale zároveň přišel útok ze strany Vladimíra Bergera na Petákovo vedení ve skupině i třídě. „Vláďa Berger ukázal, že s octavií umí jet i na sněhu a pokud mu to podmínky jen trochu dovolí, využije každé příležitosti ke zrychlení a útoku. Smazal více než minutu z našeho náskoku a začal nám dýchat na záda. Naštěstí i on udělal chybu a opět něco ztratil. Přesto jsem si něj musel dávat pozor.“ Na zbývajících měřených úsecích již Pepík s Alenou vedení mezi áčky pohlídali a také v celkovém pořadí se jim podařilo udržet se na bodovaném místě, přestože museli před sebe pustit opět se zlepšující piloty na vozech WRC. Jeden bodík za patnácté místo si již vzít nedali.

 

 „Letos se pořadatelům znovu povedlo učinit několik nepochopitelných kroků, které ovlivnily průběh soutěže. Nelíbí se mi ani rozdělení startovního pole, které ovlivňuje celé MMČR a o to nám jde ze všeho nejvíce. Naštěstí je to již za námi a já se těším na další soutěž. Hlavně aby už bylo sucho a my jsme si mohli vyzkoušet vše co naše auto umí.“

 

Milan Hauer